KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Proč chtějí v USA zařadit ukrajinský prapor Azov na seznam teroristů?
Ultrapravicoví extremisté z celého světa používají Ukrajinu k tomu, aby se podělili o taktiku, metody a procedury, k upevnění nadnárodních vazeb nebo ji mají jako cvičný polygon, shrnuje americká analýza.
Americká prokuratura letos v září vydala zatykač na bývalého vojáka Craiga Langa, který byl posléze v říjnu zatčen na Ukrajině. Bojoval tam v řadách neonacistického Pravého sektoru a podle prokuratury organizoval přesuny amerických bělošských radikálů na Ukrajinu, konkrétně k sesterské“ jednotce, „dobrovolnickému“ praporu Azov. K tomu mu obžaloba klade za vinu, že ještě v USA oloupil a zavraždil postarší pár, kterému předtím slíbil prodat zbraně.
Od Langa, který čeká na vydání do USA, zase vede nitka k dalšímu bývalému americkému vojákovi, Jarrettu Smithovi, který má být jedním z těch, kdo si s Langem po sociálních sítích domlouval vstup do řad Azova. FBI prý přitom zjistila, že ještě předtím plánoval pumový útok na sídlo televize CNN, sérii vražd amerických antifašistů a navrch i atentát na (dnes už bývalého) demokratického prezidentského kandidáta Beto O´Rourka. „Můžeme na Ukrajině vyrábět výbušná zařízení v afghánském stylu,“ psal podle obžaloby Smith Langovi. „Naučím tě to.“ FBI Smithe zatkla na konci září, načež se přiznal, že po internetu zájemcům radil, jak vyrábět bomby.
Právě na konci září byla navíc zveřejněna analýza Soufanova centra, think-tanku dodnes respektovaného bývalého agenta FBI, který se specializuje na mezinárodní terorismus. Právě experti od Aliho Soufana při rozboru globálného rozkvětu bělošského extremismu dospěli k závěru, že ukrajinský Azov dnes pro neonacisty celého světa hraje „překvapivě podobnou“ roli, jakou ve své době sehrála džihádistická Maktáb al Hidamát, která prostřednictvím buněk po celém světě rekrutovala bojovníky pro Al Kajdu. „Stejně jako v případě džihádistů, i mnozí tito lidé mají v plánu vrátit se do svých domovských zemí a páchat násilné útoky a současně verbovat nové členy k dosažení svých cílů,“ konstatuje analýza o zahraničních zájemcích o členství v Azovu. „Na Ukrajině se dnes nachází nové epicentrum ultrapravicového extremismu. (…) Ultrapravicoví extremisté ji, stejně jako džihádisté v Afghánistánu, Čečensku, na Balkáně, v Iráku a Sýrii, využívají k tomu, aby se podělili o taktiku, metody a procedury, a rovněž pro upevnění nadnárodních vazeb nebo využívají Ukrajinu jako cvičný polygon.“ Takovým výcvikem v ostrých bojích v řadách Azova prošel bezpočet cizinců, přičemž analýza Aliho Soufana obecně mluví o 17 tisících lidech z 50 zemí světa.
Kyjev to vidí jinak
Konkrétní případy Craiga Langa, Jarretta Smithe i analýza bývalého špičkového experta FBI, s níž se členové amerického Kongresu seznámili jako jedni z prvních, nejspíš tvoří základ současné snahy asi čtyř desítek amerických zákonodárců zařadit ukrajinské neonacisty z Azova na americký seznam teroristických skupin.
Není zatím jasné, zda nakonec uspějí, ale už jen sama možnost, že by mohli, vyvolává u politických elit v Kyjevě husí kůži. Azov totiž není jen tak ledasjakým „dobrovolnickým“ praporem, ale už nějakou dobu je i řádnou součástí oficiální ukrajinské Národní gardy. Pokud by byl v USA uznán teroristickou organizací, v důsledku by to znamenalo, že Kyjev oficiálně platí a vyzbrojuje teroristy. A to by následně mohlo (nebo vlastně muselo) zastavit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, protože takto otevřeně podporovat vládu, která podporuje terorismus, by už bylo nejen zásadním překročením vlastních amerických zákonů, ale navíc přece jen i přespříliš „na pováženou“. Azov lze přece prokazatelně spojit s vrahy, kteří zabíjejí v USA…
I proto se americkým kongresmanům jako první vzepřel ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov, oligarcha a korupčními skandály opředená figura, která nikoli náhodou v Zelenského vládě „přežila“ ještě z Porošenkových časů. Národní garda spadá do působnosti jeho ministerstva a sám Avakov je v ukrajinských médiích často označován za muže, který nad Azovem drží ochrannou ruku, neboť v něm má ideální nástroj k prosazování svých politických cílů. Není proto divu, že si Avakov povolal zastupující šéfku americké ambasády a vysvětlil jí, že snaha nazvat Azov pravým jménem je „diskreditací praporu a současně znakem kvality jeho boje o územní celistvost Ukrajiny“.
Nicméně, Andrij Bilecký, zakladatel, donedávna i vrchní velitel Azova a dodnes „šedá eminence“ celé scény, před pár lety stihl na platformě praporu vytvořit i tzv. Národní korpusy, formálně nevojenské hnutí, které pod prapory Stepana Bandery „nebojově“ organizuje nejrůznější protesty, demonstrace a další nátlakové akce. Naposledy vedli minulý týden „majdan proti kapitulaci“ před prezidentským palácem v Kyjevě, kde hrozili vojenským pučem, pokud nový prezident Vladimir Zelenský opravdu začne plnit minské dohody o urovnání konfliktu na Donbase. V nefunkčním ukrajinském státě samozřejmě nelze vyloučit, že by se moc v Kyjevě mohla pod tlakem neonacistů „otřást“, a tak se proti americkým kongresmanům pro jistotu postavili také poslanci Zelenského strany Sluha národa. Podepsali dopis americkým kolegům, v němž žádají, aby nácky z Azova za teroristy neoznačovali. „Důvody, které se staly podnětem k tomu, že se v USA objevily takové tendence, považujeme za naprostou hloupost,“ konstatují v něm mimo jiné. Reagovali tím na zprávy o údajných (a nepotvrzených) vazbách Azova na Brentona Tarranta, který letos v březnu v mešitě v novozélandském Christchurchi povraždil přes padesát lidí. O Langovi, Smithovi a dalších konkrétních příkladech Zelenského poslanci ale pomlčeli.
Bude zajímavé sledovat, jak celá kauza nakonec dopadne. Tím spíš v době, kdy o tom, zda je někdo terorista nebo ne, nerozhodují vesměs ani tak konkrétní činy, jako jen „vysoká politika“…
Zdroj
