Reklamní kampaň s názvem Vyštrngaj niečo pre seba a celé Slovensko (Vyzvoň něco pro sebe a celé Slovensko), která zahrnuje videa s rozhovory různých lidí o událostech roku 1989, vznikla s podporou americké ambasády na Slovensku a okamžitě byla označena slovenskými politiky za propagandu a zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.

V prvním videu, které je úvodem k celé kampani, sedmadvacetiletá videoblogerka a učitelka Sandra Sviteková říká, že „dějepis se dá učit všelijak, ale na historii se nedá nahlídat všelijak“ a že v minulosti se to tak dělo a dějiny sloužily moci, ale že dnes už to tak díky 17. listopadu není.

Historie je věda politická, tvrdí Hrnko

S tvrzením mladé youtuberky však nesouhlasí historik a politik Anton Hrnko. Ten zveřejnil příspěvek na Facebooku pod názvem Totální nebo totalitní hloupost. Píše v něm o významu pojmu historie a možnosti interpretace historických událostí.

Svůj post začal ironicky, když poznamenal, že k takovému závěru o jednoznačném výkladu dějin nedošel ani minulý komunistický režim, „neboť ten uznával marxistický a nemarxistické pohled na dějiny, přičemž, samozřejmě, každá liška chválí svůj ocas“.

Podle jeho názoru navíc historie nepředstavuje fakta, která se udála – tomu se říká kronika.

„Historická věda je především výklad faktů a jejich spojování do uceleného, logického sledu,“ napsal.

Dále připomíná, že historie je politická věda, což věděli už ve starověkém Řecku a Římě.

„Když klasik světové historiografie Livius psal své dějiny, tak je psal s cílem zdůvodnit legálnost a legitimitu Flaviovské dynastie na římském císařském trůně. Dějiny se vždy psaly, píší a budou psát tak, aby vysvětlovaly přítomnost, tedy, proč jsme tam, kde jsme, jak jsme se k současnosti dopracovali a kam bychom se měli ubírat. Proto je vždy důležitý úhel pohledu, ze kterého se na minulost díváme,“ míní politik.

Historická věda je vždy na úrovni aktuálního poznání, naše poznání tedy nikdy není ukončeno, tvrdí Hrnko. Z toho vyplývá, že každá generace, každý národ, každá sociální skupina, každá organizace atd., má právo na vlastní výklad svých dějin, který je často v rozporu s jinými výklady téhož faktu, téže události.

„O tom, že jsme se dnes dostali do stavu takového, že to neříká hezká dívka milým hláskem, ale do těžkého ideologického výkladu dějin, svědčí například to, jak se zapomíná na Mnichovskou dohodu ze září 1938 jako iniciační bod rozpoutání druhé světové války (Churchillův komentář k ní: „Měli možnost vybrat si válku nebo ostudu. Vybrali si ostudu a budou mít válku.“) a přesouvá se to – dokonce usnesením Evropského parlamentu – někam úplně jinam,“ prohlásil Hrnko a vyzval k probuzení se do normální reality a nepodléhání určeným pravdám. „O tom, jak takové pravdy působí, psal už Orwell ve svém románu 1984,“ dodal.