Ambasáda poznamenala, že Vadim Petrov je potomkem starobylého ruského šlechtického rodu Repninů-Repninských a je živým příkladem propojení ruské a české kultury.

„Gratulujeme mistrovi k vysoké ceně, která mu bude slavnostně předána na velvyslanectví Ruské federace v České republice. Přejeme hodně zdraví, blahobyt a nové tvůrčí úspěchy,“ uvádí se v tiskové zprávě.

Ruská ambasáda následně sdílela krátký videozáznam, jak mistr Petrov hraje na klavír v jedné z místností na Velvyslanectví RF v Praze.

Sedmaosmdesátiletý hudební skladatel Vadim Petrov je autorem více než 1400 titulů, mezi které můžeme zařadit i hudbu k 173 celovečerním a animovaným filmům, jež jsou oblíbené jak v České republice, tak i v zahraničí.

Ve své tvorbě se Vadim Petrov často obracel k ruskému hudebnímu dědictví, vytvořil originální symfonická díla založená na ruských lidových písních a tvorbě ruských skladatelů: Ruské evangelium, Stříbrná serenáda, Obrázky staré Rusi, Ruské balady a romance.
Petrov jako profesor na Pražské konzervatoři absolvoval stáž na Ruské hudební akademii Gněsinových. Vytvořil aranžmá ruských lidových písní, klasických děl a romancí pro české hudební kolektivy, rozhlas a televizi. Stal se autorem hudby pro dokumentární filmy Ruské televize o setkání absolventů – potomků ruských emigrantů, kteří přijeli do Československa po roce 1917, žáků a absolventů Ruského gymnázia v Praze.

Pražské jaro

Život českého skladatele s ruskými kořeny se po roce 1968 změnil, když v důsledku politické perzekuce po Pražském jaru musel opustit post ředitele Lidové konzervatoře. Kromě toho měl zákaz veškeré umělecké činnosti v rozhlase, televizi a filmu.

Díky pomoci přátel ale nastoupil na místo profesora na Konzervatoři J. Deyla, pro zrakově postižené. Jednalo se o období, které mu otevřelo niterní svět slepých studentů. Na škole také založil dívčí pěvecké kvarteto Carmina lucis, které nezapomenutelným a unikátním způsobem zpívalo jeho čtyřhlasé umělé i lidové písně, pro kvarteto zvlášť upravené či zkomponované.

Unikátnost tohoto kvarteta byla pro spisovatelku M. Zinnerovou natolik inspirující, že napsala scénář pro televizní film Chvíle pro píseň trubky režiséra Ludvíka Ráži. Film získal na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlo v roce 1981 hlavní cenu Zlatou Nymfu. Ve filmu si též jako herec zahrál postavu profesora.

Na Pražskou konzervatoř se Petrov vrátil v roce 1976 a působil zde jako profesor skladby a hudební teorie až do roku 1992. Mezi jeho žáky patří nejvýznamnější čeští hudebníci a umělci.