Budování centra pro sirotky

Na začátku letošního roku, konkrétně v dubnu, se Babiš nechal slyšet, že chce založit nadaci, jež by měla pomoci s financováním dětské vesničky v Sýrii. Český premiér tehdy rovněž uvedl, že má pro zmiňované centrum již vybraný pozemek v Sýrii. Celý projekt pojal jako svou vlastní iniciativu a stál si také za tím, že by nebylo efektivní, kdyby věc organizovaly úřady.

​Plán, o kterém Babiš hovořil, zahrnoval postavení centra přibližně pro 50 dětí. Jeho součástí měly být jak sportoviště, tak školy. Odhadem měl stát zhruba 65 milionů korun a jeho realizací měla být pověřena firma Cubespace, jež se zabývá stavbou modulových domů.

Zastavení projektu

Nyní se však objevily jisté komplikace a český premiér prozradil, že byl daný projekt zastaven.

„Syrská strana nám řekla, že nechce, abychom to dělali my, že předloží vlastní návrh. Ten byl ale zhruba šestkrát dražší než ten náš, který byl velmi racionální. Nedomluvili jsme se, takže to nepokračuje,“

dodal k věci v komentáři pro Respekt.

Reakce na návrh Šojdrové

Daný projekt Andreje Babiše měl být jakousi reakcí na dřívější návrhy české europoslankyně Michaely Šojdrové. Ta se totiž opakovaně vyslovila pro to, aby Česká republika přesunula na své území 50 syrských sirotků z uprchlických táborů v Řecku.

S jejím návrhem však nesouhlasili mnozí politici, včetně Andreje Babiše. Ten její návrh označil za nesmyslný. Podle něj je totiž stěžejní pomáhat sirotkům přímo v zemi, odkud pocházejí.

V minulosti návrh Michaely Šojdrové projednávaly i české a řecké úřady, ale na jeho realizaci nakonec nedošlo.

Migrační krize v EU a odmítnutí kvót

Evropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015.

​Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánské a středomořské. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu.

Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané, a také z Afriky a západního Balkánu.

Pokud jde o Česko a jeho postoj v této otázce, země odmítla přijímat uprchlíky na základě kvót, jež v roce 2015 většinově prosadili ministři vnitra unie. Tento systém kvót ale nefungoval a kvóty nakonec splnilo jen pět unijních států z celkového počtu 28.

Nicméně, Evropská komise předloni zažalovalo Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítnutí dodržovat evropské právo. Podle generální advokátky Soudního dvora EU dané země nesplnily povinnosti vyplývající z unijních právních předpisů, ale o dané věci bude ještě rozhodovat soud samotný.