Masové protivládní demonstrace začaly po celém Libanonu 17. října. Do ulic vyšla přibližně polovina obyvatel země. První dva dny zachvátily centr Bejrútu hromadné nepokoje a srážky demonstrantů s policií. Úřady vyzvaly vojáky a vnitřní bezpečnostní síly, aby nepoužívaly sílu a zajistily bezpečnost klidných demonstrantů. Po dobu 13 dnů se statisíce lidí účastnily poklidných protestních akcí. Aktivisté uzavírali téměř všechny hlavní dálnice země. Během celé této doby nepracovaly banky ani vzdělávací zařízení.

Ekonomická a finanční situace v Libanonu je dosud podle slov místních politiků a odborníků v krizovém stavu. Prezident země Michel Aoun začátkem října prohlásil, že stát trpí finanční blokádou a sankcemi. Je cítit deficit měny v bankovním sektoru. Je omezen výdej dolarů a procento provize za vydávání cizí měny v hotovosti se zvyšuje, což vedlo k potížím jak mezi podnikateli, kteří provádějí platby v dolarech, tak mezi běžnými obyvateli. Nedostatek měl již negativní dopad na majitele čerpacích stanic, mlýnů a farmaceutických společností.

17. října se úřady rozhodly schválit zavedení daně z používání aplikací pro rozhovory na internetu, jako je WhatsApp (šest dolarů neboli 137 korun měsíčně), jakož i daně z tabákových výrobků (asi 1,3 USD neboli 30 korun za dovozní balení, 0,5 USD neboli 11 korun za místní). Plánuje se také zvýšení DPH na 15 % do roku 2022. Libanonský ministr komunikací Muhammad Shukeyr oznámil zrušení „daně na WhatsApp“ v noci na 18. října, ale protesty se nezastavily.První protesty a stávky začaly v Libanonu koncem dubna a trvaly do konce května. Odbory začaly stávkovat poté, co vláda při schvalování státního rozpočtu na finanční rok 2019 zařadila body obsahující snížení mezd a sociálních dávek státním úředníkům a vojákům ve výslužbě.