Ve svém komentáři pro portál Prvnízprávy.cz se Bašta zamýšlí nad ostrou reakcí ukrajinského ministerstva zahraničí kvůli tomu, že Zeman přijal nejprve delegaci zástupců rusínské menšiny a později i delegaci krymských Tatarů, kteří jsou loajální vůči dnešní ruské vládě.

„Jde o velmi paradoxní jev v rámci současného trendu politické korektnosti a unijní podpory všelijakých menšin. Tam dokonce platí nepřímá úměra – čím je která menšina menší, tím hlasitěji ji v EU podporují,“ poznamenal Bašta.

„Náš pan prezident podpořil dvě národnostní a jazykové menšiny, a kupodivu se zlou se potázal nejen na Ukrajině, ale také v českých mainstreamových médiích,“ doplnil.

Kontroverzní návštěvy

Na začátku září se Zeman v Praze setkal s delegací Světové rady podkarpatských Rusínů. Na schůzce jim Zeman slíbil, že o jejich problémech bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymerem Zelenským. Český prezident se vyslovil pro decentralizaci Rusínů, avšak nikoliv nezávislost nebo autonomii. Kvůli setkání se zástupci Rusínů si ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo českého velvyslance Radka Matulu.

Později při oslavách státního svátku 28. října na Pražském hradě byla na slavnostní recepci přítomná zástupkyně krymsko-tatarského spolku Kyrym birligi, který vyjadřuje podporu ruské vládě. I v tomto případě byl předvolán český velvyslanec, aby podal vysvětlení.

„V případě členů spolku krymských Tatarů se tak stalo asi proto, že do Prahy přijeli z Krymu, a nikoliv z ukrajinského exilu, takže nabourali obraz utiskovaného národa. Přijetí rusínské delegace u příležitosti stého výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu (3. 9. 1919) pak zasáhl současný kyjevský režim na nejcitlivějším místě,“ míní Bašta.

Jazykový zákon

Podle bývalého velvyslance na Ukrajině již druhé desetiletí probíhá násilná ukrajinizace národnostních menšin. V červenci tohoto roku na Ukrajině začal platit tzv. jazykový zákon, který ve veřejné sféře fakticky učinil ukrajinštinu za jediný povolený jazyk. Podle Bašty zákon zasáhl především školství.

„V roce 2014 v zemi bylo 621 ruskojazyčných škol, dnes jen 194 a od září 2020 i ony přejdou na vyučování v ukrajinštině,“ uvedl.

Na jazyky jiných národnostních menšin se budou kritéria zákona vztahovat až od září 2023 a pak vyučování ve školách rovněž přejde na ukrajinštinu.

Stín Donbasu

Podle Bašty tímto Kyjev porušuje Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, kterou podepsal v roce 2005. Důvodem má být obrana ukrajinských národních zájmů.

„Kritika a odvetná opatření přišla jen z Budapešti, Varšavy a Bukurešti, Brusel si zatím hraje na mrtvého brouka a ukrajinskou národnostní politiku toleruje,“ píše Bašta. „Jde o jediný povolený a nekritizovaný nacionalismus v Evropě. Asi pro jeho prvoplánové protiruské zaměření,“ tvrdí.

Podle něj to jsou ale právě Rusíni, jejichž situace je na Ukrajině ze všech národnostních menšin ta nejhorší. Jako národ je uznává 28 států včetně České republiky, ale na Ukrajině jsou považováni pouze za etnografickou skupinu a rusínština je považována za ukrajinské nářečí.

„Každou jejich snahu o národní emancipaci považuje Kyjev za separatismus. Protože však v Zakarpatí žijí společně s asi stopadesátitisícovou maďarskou menšinou, a již v roce 1991 usilovali o autonomii, při současném tvrdém kurzu násilné ukrajinizace zde snadno

může vzniknout další problém podobný Donbasu,“ podotkl Bašta.