V této souvislosti Rada opět potvrdila odhodlání EU podporovat Ukrajinu, pokud jde o její územní celistvost a bezpečnost, a podporovat ukrajinskou vládu v implementaci reforem. Plánovanou diskuzi o Afghánistánu musela Rada odložit z časových důvodů na listopadové zasedání Rady.

Dne 9. října 2019 oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zahájení vojenské operace „Pramen míru“ v oblasti severní Sýrie přímo sousedící s tureckou hranicí a obývanou především kurdským obyvatelstvem, jejichž milice výrazně přispěly k porážce Islámského státu po boku spojenců z Globální koalice proti ISIS vedené USA. Proklamovaným cílem Turecka je vytvoření „bezpečné zóny“v oblasti. Turecký požadavek na vytvoření „bezpečné zóny“, nebo také nárazníkové zóny v severní Sýrii podél hranice s Tureckem, není však ze strany Turecka pouze záležitostí aktuálního vývoje, ale datuje se již do počáteční fáze války v Sýrii v roce 2012 a v průběhu syrské krize se objevoval opakovaně. 

Snaha Turecka vytvořit bezpečnostní pás podél svých hranic je motivována jak vnitrotureckými politickými a bezpečnostními zájmy, především bojem proti kurdským autonomním snahám, tak snahou řešit masivní příliv válečných uprchlíků ze Sýrie doTurecka.

Vojenskou invazi Turecka do severní Sýrie odsoudila většina členských států EU a v návaznosti na tento vývoj přijala FAC závěry k situaci v severovýchodní Sýrii, ve kterých:

- EU naléhavě vyzývá Turecko, aby ukončilo jednostrannou vojenskou akci v severovýchodní Sýrii a stáhlo svoje síly;

- EU odsuzuje vojenskou akci Turecka, která vážně narušuje stabilitu a bezpečnost celého regionu;

- Zdůraznila, že EU je nadále odhodlána prosazovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost syrského státu;

- Zdůraznila, že bezpečnostní obavy Turecka je nutné řešit politickými a diplomatickými prostředky v souladu s mezinárodním humanitárním právem, nikoli vojenskou akcí;

- Vyzvala k uspořádání ministerského zasedání celosvětové koalice proti ISIS, které by se zabývalo tím, jakým způsobema směrem v současné situaci vynakládat úsilí;

- Připomněla rozhodnutí přijaté některými členskými státy okamžitě zastavit udělování licencí na vývoz zbraní do Turecka. 

Členské státy se zavazují zachovat na vnitrostátní úrovni pevný postoj, pokud jde o politiku vývozu zbraní do Turecka na základě ustanovení společného postoje 2008/944/CFSP o kontrole vývozu zbraní, včetně přísného uplatňování kritéria 4 týkajícího se regionální stability;

- Připomněla, že nebude poskytovat pomoc při stabilizaci a rozvoji v oblastech, kde jsou ignorována či porušována práva místních obyvatel. 

Rada také opětovně přijala závěry k nelegálním vrtným aktivitám Turecka v oblasti východního Středomoří. Turecko započalo s námořní těžbou zemního plynu v kyperských teritoriálních vodách v květnu 2019. Aktivity Turecka odsoudili šéfové států a vlád členských států EU na evropském summitu dne 20. června 2019. Turecko následně v červenci 2019 své aktivity ještě zintenzivnilo. 

Rada FAC proto na svém červencovém zasedání přijala závěry, jejichž součástí byly i konkrétní opatření vůči Turecku, jako pozastavení jednání o komplexní dohodě o letecké dopravě s Tureckem, zrušení pořádání zasedání Rady přidružení a dalších dialogů na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem a snížení předvstupní pomoci Turecku na rok 2020. Vzhledem k pokračujícím vrtným aktivitám Turecka Rada v současnýchpřijatých závěrech: 

- Znovu potvrdila svou plnou solidaritu s Kyprem, pokud jde o dodržování jeho suverenity a svrchovaných práv v souladu s mezinárodním právem;

- Souhlasila, aby byl zaveden rámcový režim omezujících opatření zaměřených na fyzické a právnické osoby odpovědné za nezákonnou vrtnou činnost ve východním Středomoří nebo zapojené do této činnosti, a vyzvala vysokou představitelku a Komisi aby za tímto účelem předložila konkrétní návrhy.