Na stránkách portálu ParlamentníListy.cz Skála odpověděl čtenáři, který se ho ptal, zda je možné dosáhnout socialismu bez revoluce, a jak může v dnešní době vypadat.

Skála je přesvědčený, že to jsou vládnoucí kruhy kapitalistického systému, kdo rozhoduje o tom, zda proběhne mírově či ne. Jako příklad uvedl komunistický převrat v únoru 1948.

„U nás se to v roce 1948 odehrálo pokojnou a ústavní cestou. Ti, kdo prohráli, to ovšem ‚tak nenechali‘. Jen na Prahu a bezprostřední okolí mířilo 69 jaderných hlavic už počátkem 50. let,“ dodal.

Skála upozorňuje, že pojem studená válka nezavedl Sovětský svaz, ale Spojené státy, a byl namířen na země východního bloku.

„Ta válka i proti nám byla mimořádně krutá a zákeřná. A ve zcela legitimní sebeobraně proti všemu, co podnikala a měla teprve v plánu, došlo i z naší strany k věcem, které se stát neměly, to nikdo soudný nepopírá,“ připouští komunistický politik.

Upozorňuje, že se i Západ dopustil mnoha zločinů, za které se ovšem odmítá omluvit.

Změna systému

Podle něj po Sametové revoluci český průmyslový potenciál značně zeslábl.

„Z někdejšího ekonomického potenciálu naší země zůstaly v českých rukou jen drobky. Mezi suverénní hráče na světových trzích, jímž jsme byli po desítky let, nás nevrátí, i kdyby to jejich majitelé měli v plánu. Znárodnění toho ubohého pahýlu naší někdejší síly by důstojnou obživu zemi nepřineslo,“ poukázal.

Nový systém, který vznikne po kapitalismu, se bude podle něj svou povahou ekonomiky a politického mechanismu znatelně lišit od minulých systémů.

„Znárodnění toho ubohého pahýlu naší někdejší síly by důstojnou obživu zemi nepřineslo. Tu zajistí jen úplně jiné ‚znárodnění‘ – technologické, investiční a komerční průlomy, které jsou už jen v silách veřejné moci, tedy především státu (i když nejenom). A proto i ve veřejném, společenském vlastnictví, a ne jako dojná kráva kdejakých vykuků, ‚tunelujících‘ veřejné finance a statky,“ uvedl.

Skála si rovněž klade otázku, zda současná elita se vzdá moci bez boje a neodhodlá se k použití násilí.

Komunisté o památném dni invaze

Dne 24. října Poslanecká sněmovna schválila ustanovení Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, který se bude připomínat 21. srpna. KSČM byla jedinou stranou, která památný den nepodpořila. Z komunistů  ruku pro návrh zvedl pouze Jiří Dolejš.

Ještě před hlasováním komunistický poslanec Stanislav Grospič pro Český rozhlas prohlásil, že invaze 21. srpna 1968 neznamenala okupaci a že k obětem došlo v důsledku dopravních nehod. Tento výrok vzbudil vlnu kritiky napříč politickým spektrem. Podle opozice komunisté získali větší sebevědomí díky tomu, že se o ně opírá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO).