Uvedl, že ruská strana se obrátila k arbitrážnímu soudu 18. dubna 2018. Nyní se Naftogaz podle Vitrenkových slov „brání“, a proto zaslal protinávrh žaloby.

Výkonný ředitel společnosti také zdůraznil, že ukrajinská strana doufá, že v roce 2021 bude přijato rozhodnutí o nové arbitráži.

Spory Gazpromu a Naftogazu

V prosinci 2017 a únoru 2018 Stockholmský arbitrážní soud vynesl rozhodnutí ohledně sporů Gazpromu a Naftogazu o kontraktech na dodávku a tranzit paliva. V soudním řízení o dodavatelských smlouvách soud nařídil ukrajinské společnosti zaplatit ruskému koncernu více než dvě miliardy dolarů. Druhé rozhodnutí v soudním řízení o tranzitních smlouvách však soud rozhodl ve prospěch společnosti Naftogaz a přisoudil jí přibližně 4,7 miliardy dolarů.

Rozhodci provedli vzájemné vyúčtování protinávrhů, a proto měl ruský koncern zaplatit ukrajinské společnosti 2,56 miliardy dolarů. Gazprom se však proti tomuto rozhodnutí odvolal.

Kromě toho loni v létě Naftogaz začal další arbitráž a požadoval od ruského koncernu přehodnocení tranzitních tarifů v letech 2018-2019. Ukrajinská společnost odhadla tyto požadavky na 11,6 miliardy dolarů. Předseda představenstva Naftogazu Andrij Kobolev připouštěl jejich revizi, pokud strany uzavřou novou dlouhodobou dohodu.

Stávající smlouvy na dodávku a tranzit ruského modrého paliva přes ukrajinské území vyprší na konci roku. Moskva, Kyjev a Evropská komise jednají na tripartitních jednáních, aby projednaly možnost uzavření nové dohody.

Moskva chce, aby dohoda s Ukrajinou zahrnovala i urovnání sporů u Stockholmské arbitráže. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak po třístranných jednáních 28. října v Bruselu oznámil, že je Moskva připravená prodloužit stávající dohodu o tranzitu plynu. Zdůraznil, že pakliže bude Kyjev připraven „pracovat podle evropských právních předpisů“ od roku 2020, pak by mohlo Rusko také zajistit dodávky podle těchto pravidel.

Dánsko schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2

Ve středu 30. října Dánská energetická agentura (DEA) vydala povolení na stavbu plynovodu Nord Stream 2 na dánském kontinentálním šelfu v Baltském moři.

Plynovod Nord Stream 2 o kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně bude dodávat zemní plyn z Ruska přes Baltské moře do Německa. Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu investičních nákladů nese Gazprom, další část poskytují evropské společnosti Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall. Plynovod povede rovněž přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska. Dánsko bylo poslední zemí, na jejíž povolení se čekalo.

Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný. Naopak Německo stavbu plynovodu podporuje a označuje ho za komerční projekt.