Skupina vědců z Univerzity Jižní Californie objevila nervová spojení, které ovlivňují impulsivní chování. Produkují melanin, který se používá hypotalamickými neurony a je spojen s tvorbou chuti k jídlu a tendenci k užívání drog.

Vědci provedli řadu experimentů s krysami a zjistili, že imulzivita nesouvisí s hladem. V jednom z experimentů hlodavec stiskl páku, aby dostal potravu bohatou na tuky a sacharidy. Další porce se rozdávala až za 20 sekund, ale krysa nechtěla čekat a pořád tlačila na páku.

V dalším experimentu si mohla zvířata vybrat mezi dvěma tlačítky a dostat jeden pamlsek, ale hned bez omezení nebo pět, ale s intervalem 30 – 45 sekund. V tomto případě si krysy vybraly první variantu.

​„Nechtějí čekat, ale chtějí to dostat rychleji, i když někdy by to bylo v menším množství,“ pověděl profesor Scot Kanoski, jeden z autorů studie.

Obě studie odhalily, že za impulsivní chování mohou buňky postranního hypotalamu, které pomocí neuropeptidu přenáší signály do neuronů ventrálního hipokampu, které se podílejí na tvorbě emocí a paměti a oslabují kontrolu. Nyní mají vědci v plánu studovat vztah mezi systémy impulsivní kontroly a systémem odměňování, což pomůže vytvořit nové metody léčby duševních poruch spojených s impulsivními sklony.

Vliv alkoholu na srdeční rytmus

Korejští vědci uskutečnili rozsáhlý výzkum, který se týkal toho, jaký vliv má alkohol na srdeční rytmus. Národní program kontroly zdravotního stavu, který byl proveden v Jižní Koreji, umožnil vědcům dané země nejen zhodnotit výskyt srdečních chorob u lidské populace, ale také lépe porozumět jejich příčinám.

Vědci v rámci výzkumu analyzovali údaje o přibližně 9,7 milionu lidí, u nichž v roce 2009 nebyla zjištěna arytmie. Osm let pak tyto pacienty sledoval kardiolog a po opakovaném absolvování tohoto programu v roce 2017 byla sestavena statistika nemocnosti.

​Autoři spočítali, jaké množství alkoholu týdně vypil každý pacient a také jaká byla průměrná jednotlivá dávka alkoholu a celková dávka za týden. Ukázalo se, že množství jedné dávky není tak důležité, jako to, jak často člověk pije a kolik alkoholu celkem vypije za týden. 

Pokud jde o nejrizikovější skupinu, do ní patřili lidé, kteří pili alkohol sice v menším množství, ale denně. Těmto lidem byla až 1,41x častěji diagnostikována fibrilace síní, a to ve srovnání s těmi, kteří konzumovali alkohol dvakrát týdně.