FII se koná 29. - 31. října v Rijádu v King Abdul Aziz International Conference Center. Je to každoroční fórum státníků, vysokých úředníků, hlav největších společností, investorů a expertů, jež rozhodují o osudu globálních investic, jejich použití pro rozvoj, zavedení inovací a průlomových technologií.

Jin Lijun se první den fóra zúčastnil jedné z diskusí spolu s prezidentem Světové banky Davidem Malpasem, který má dost kritický vztah k investování projektu Nové Hedvábné stezky. Tento bývalý vysoký úředník z finanční části Trumpovy vlády učinil v prosinci 2018 v Kongresu USA prohlášení, že čínské úvěry nechávají zemím „příliš velké dluhy a nekvalitní projekty“.

Jin Lijun, který zná kritickou náladu kolegy a oponenta, prohlásil, že dluhové problémy řady států, jež údajně souvisí s velkými čínskými infrastrukturními projekty, byly ve skutečnosti hromaděny dlouhá léta. Takže není spravedlivé mluvit o iniciativě Nové Hedvábné stezky v souvislosti s takzvanými „dluhovými pastmi“, míní Jin Lijun.

Bránil čínský projekt před útoky USA a jejich západních partnerů a poznamenal, že cílem Nové Hedvábné stezky je modernizace infrastruktury chudých a nevyspělých zemí za účelem zlepšení potenciálu jejich růstu a rozvoje. Jeho banka stejně jako Světová pomáhá zadluženým zemím v rozlišování prioritních a neúčinných projektů, zdůraznil Jin Lijun.

David Malpas s čínským kolegou souhlasil, připomíná agentura Reuters. Uvádí rovněž jeho prohlášení o nutnosti zajištění větší průhlednosti v poskytnutí úvěrů na infrastrukturu. Konkrétní příklady ale neuvedl.

USA a řada jejich spojenců, zejména Austrálie, podrobují Čínu kritice především za problémy s dluhy Srí Lanky, Pákistánu, Maledivských ostrovů a řady dalších zemí v Africe, Latinské Americe, Oceánii, které dostávají čínské úvěry. Mezitím se například Srí Lanka dostala do dluhové pasti kvůli tomu, že právě finanční instituce kontrolované USA a Západem jí odmítly levné úvěry. V důsledku byla nucena brát úvěry s vysokými úroky v komerčních bankách. Příčinou dluhového problému Malediv byla zase korupce a jednoduché rozkrádání vyčleněných úvěrů.

Všechna obvinění z nástrahy „dluhových pastí“ na adresu Číny jsou nepodložená, je přesvědčen expert na mezinárodní vztahy z Čínské lidové univerzity Zhou Rong:

„Tvrdí, že projekt Nové Hedvábné stezky žene rozvojové země do dluhové krize, mezitím ale neexistuje ani jedna rozvojová země, která by z vlastního podnětu přiznala, že má kvůli tomuto projektu takzvaný dluhový problém. Pákistánský premiér Imran Chán učinil před několika dny prohlášení, že četné čínské projekty Nové Hedvábné stezky pomáhají Pákistánu v překonání mnoha problémů, například s elektřinou. Imran Chán rovněž poznamenal, že větší část čínských investic v Pákistánu jsou přímé a že úroky ve vztazích mezi bankami Číny a Pákistánu jsou mnohem nižší než u komerčních bank. MMF ze své strany soudí, že čínské úvěry nezvýší pákistánské dluhy. Proto se domnívám, že jednou z příčin skeptického vztahu západních zemí vůči Nové Hedvábné stezce je nedostatek hodnověrných informací. Bývalý prezident Latinskoamerické rozvojové banky Enrique García Rodríguez má také za to, že teorie ‚dluhových pastí‘ je do značné míry politizována. Spolu s posílením Číny roste na Západě znepokojení, že tato země nahradí pravděpodobně USA jako globálního lídra. Avšak zapomínají na to, že Čína není sobecká, že věří, že díky Nové Hedvábné stezce budou mít lidé v rozvojových zemích skutečně lepší život.“

Expert z Ruského ústavu strategických výzkumů Michail Beljajev v rozhovoru pro Sputnik označil použití teze „dluhových pastí“ za jeden ze směrů globální ideologické protičínské kampaně Západu:

„Úvěry, to není dobročinnost. Každá země, která poskytuje úvěr, má na mysli vlastní zájmy. Otázka spočívá v tom, přispívají-li tyto úvěry skutečně k rozvoji a prosperitě země, která tyto peníze dostala.

Tohle již závisí nejen na věřitelích a recipientech, ale také na třetí straně, v daném případě USA. Čína provádí v posledních letech velmi aktivní úvěrovou a investiční politiku v různých světových regionech. Zvlášť všudypřítomná je v Latinské Americe a Africe. Tohle vzbuzuje zřejmě závist a žárlivost oponentů Číny. Z tohoto důvodu chtějí západní ideologové představit věc tak, jakoby čínské úvěry nebyly pomocí v rozvoji různých států, ale naopak, obsluhovaly ryze ‚zištné‘ zájmy věřitelů.“

Podobný scénář uplatňují USA v propagační kampani v souvislosti s údajnými případy porušení lidských práv v provincii Sin-ťiang. 29. října obvinila znovu skupina 23 zemí podporovaná USA Čínu z poškození v této provincii práv Ujgurů pod záminkou boje s terorismem. Po zasedání to stálý zástupce Číny při OSN Zhan Jiun zhodnotil jako další fakt nátlaku na Čínu. Přitom ale 54 zemí včetně Ruska podpořilo čínskou protiteroristickou politiku v provincii Sin-ťiang a vyzdvihlo vynikající úspěchy ČLR v oblasti lidských práv.

Je jasné, že také problém „dluhových pastí“ a otázka Sin-ťiangu patří k frontální konfrontaci mezi Západem a Čínou. Ta může stoupat spolu s posílením jejího globálního vlivu.