Význam veřejnoprávních medií je přežitkem, který jen čerpá veřejné finance. O to více se občané podivují nad tím, co se kolem nich v posledních létech událo.

Poslanci několik let neschválili výroční zprávu České televize. Údajně nejasné hospodaření? Co na to zodpovědná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která má nad tímto mediálním veřejnoprávním kolosem dohled?

Členové Rady mají slušné platy, činnost Rady stojí daňové poplatníky miliony. Výsledek je jedno velké Nic. Poslanci nakonec po dlouhých tahanicích a po „neveřejném“ grilování vedoucích a zodpovědných představitelů České televize, snad dokonce samotného generálního ředitele Dvořáka, vše schválili.

Nezbývá občanům nic jiného, než dále platit několik tisíc za koncesionářské poplatky, smířit se s tím, že se tam přinejmenším naše peníze rozhazují plnými hrstmi a bůhví na co a bůhví proč! Nezbývá občanům a koncesionářským poplatníkům nic jiného, než se smířit s tím, že poslanci připustili, aby vysvětlení veřejnoprávní televize, kam mizí naše peníze, bylo veřejnosti nedostupné, tajné! Veřejnost platí a veřejnost nesmí vědět, zda se tam krade, či nikoliv, proč a v jakém rozsahu je hospodaření ČT neprůhledné. Veřejnost nesmí vědět, jak vysoké platy, odměny pobírají jednotliví protagonisté v ČT. Veřejnost nesmí vědět, proč jsou v hlavním zpravodajství uváděny nepravdivé, polopravdivé, zkreslené informace a RRTV vše kryje a ponechává volný průběh zcela zřejmému porušování zákona. Česká televize byla zřízena jako veřejnoprávní mimo jiné s tím, že jejím posláním má být solidní, vyvážené nestranné zpravodajství. Toto své poslání dlouhodobě neplní a je zneužívána k prosazování ideologie zájmových skupin. Tyto zájmové skupiny prosazují názory, které nemohou být ochranou pro naše občany a vlast, a tudíž jsou pravděpodobně i v rozporu s Ústavou.

Občané mlčí, mlčící většina se bezmocně dívá, proč poslanci ANO (tedy ne všichni) obrátili kabát, a odsouhlasili hospodaření České televize za poslední roky, když původně byl i premiér Babiš za zrušení koncesionářských poplatků. Nebo proč například poslanci SPD byli zásadně proti a s hospodařením nesouhlasili a v parlamentu hlasovali proti schválení těchto „podivných“ výročních zpráv. Jak kdo hlasoval, tak na to by se měli podívat všichni voliči a začít si dělat poznámky, aby věděli, koho mojí volit v následujících volbách. Kdo je opíjí rohlíkem před televizními kamerami a nakonec stejně udělá opak toho, co skutečně občanům prospívá.

Lidé, bděte a nemlčte. Institut Aleny Vitáskové připravuje petici za zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní media – rozhlas a televizi. Pokud poslancům nevadí, jak tyto media fungují, tak nám občanům to vadí a odmítáme se nadále finančně podílet formou koncesionářských poplatků na tomto zrůdném systému.