Na historicky „levicovém“ náměstí San Giovanni v Římě se konala demonstrace sjednocené pravicově centristické koalice. Pravice se znovu sjednotila proti žlutočervené vládě Demokratické strany a Hnutí 5 hvězd a v průzkumech mají vysoké ukazatele.

Sputnik si o tom promluvil s autoritativním politologem a ředitelem Školy podnikání a řízení univerzity LUISS Giovannim Orsinou.

Po sobotních demonstracích v Římě znovu vznikla pravicově centristická koalice. Jaká bude tentokrát?

Orsina: Vracíme se zřejmě k modelu svazku pravicových centristů, kteří spolu získají více hlasů. Do koalice patří Berlusconiho strana, která je zastoupena v Evropské lidové straně (EPP), bude to tedy sdružení tří stran v Evropském parlamentu: k EPP patří Silvio Berlusconi, ke konzervativcům Giorgia Meloniová a k takzvaným populistům Matteo Salvini. Postupujeme tedy k modelu pluralistického pravicového centra, který spojil strany, jejichž pozice se liší dokonce na úrovni EU. Zatím se všechno ještě mění, avšak demonstrace jasně ukázala směr, v němž budou muset konsolidovat své pozice.

Jaká je úloha Berlusconiho v nové koalici?

Celkem vzato, jeho úloha je důležitá právě tím, že jeho strana Forza, Italia! patří do EPP: to je jako kdyby vznikla v Německu aliance mezi Angelou Merkelovou a Alternative für Deutschland! Dává to představu o spojení mezi lidovou stranou a populistickou, i když v italské politice tomu bylo historicky jinak. Berlusconiho strana po léta vládla, pak spolu s ní také Lega (pozn. v regionech), na rozdíl od zmíněných německých stran. Takže na jedné straně je pozice Berlusconiho významná, ale na straně druhé nelze popírat, že jeho strana zažívá dost těžké časy. Berlusconimu už je 83 let, jeho strana je velmi závislá na svém předákovi a má mnoho nevyřešených problémů.

Na demonstraci se dotkli pravičáci a centristé hodně důležitých otázek: práv pracujících a dalších, které jsou důležité pro levici. Jejich prohlášení sleduje mnoho lidí. Co si o tom myslíte?

Jedním z hlavních témat, na nichž buduje Salvini svou kariéru, je migrace. V tom určitě došlo ke změně veřejného mínění. Salvinimu naslouchají Italové s malými příjmy, právě ti, jimž dříve levicové strany vyprávěly o ekonomické rovnosti. Dnes tuto vrstvu obyvatelstva více zajímá migrační rétorika pravice, strany si tedy vyměnily své hlavní stoupence, došlo k redistribuci tématiky a sil mezi levicí a pravicí.

Dalším závažným tématem, v němž roste autorita pravice, jsou klasické sliby snížení daní. V tom naráží levice a pravice na stejný problém. Státní dluh Itálie a přísný rámec, který stanovila pro Itálii EU, nenechávají mnoho místa pro ekonomické manévry. Obě strany mají omezenou svobodu jednání. Levice slibuje zvýšení státních výdajů a pravice flat tax a snížení daní, podle mého názoru v tom však mohou udělat máloco.

Ve vládě je v daném okamžiku levicová koalice, ale podíváme-li se na průzkumy, uvidíme, že popularita stran Salviniho a Meloniové rychle roste. Čemu vděčí za takový úspěch? Dá se říci, že levice nemůže reagovat na potřeby a problémy voličů?

Nezobecňoval bych to téma levice, tato vláda byla od začátku dost slabá, spojily se v ní strany, které se ještě týden před volbami navzájem nenáviděly a ponižovaly, dokonce tři strany, když nebudeme zapomínat na to, že se objevila také strana Mattea Renziho. Ten vždy říkal, že nikdy nebude uzavírat svazek s D53, a D53 označovala demokraty za stranu z Bibbiana, což je hrozná urážka s ohledem na to, co se tam stalo. (pozn. Sociální pracovníci vnucovali dětem falešné vzpomínky na násilí ze strany rodičů, působili na ně elektrickým proudem a doplňovali jejich kresby obrázky se sexuálním podtextem, odebírali děti jejich rodinám a dostávali od státu velké částky na rehabilitaci nezletilých obětí násilí) D53 pokládala boj s Demokratickou stranou za jeden z hlavních bodů svého programu.

Takže vládnoucí koalice není svazkem spojeným určitou myšlenkou, nýbrž svazkem proti něčemu, ve skutečnosti proti Salvinimu, jehož cílem je zabránit vítězství jeho strany v příštích volbách.

Vláda připravila mj. velmi standardní návrh zákona o rozpočtu, v němž prakticky nezůstalo místo pro ekonomické manévry. Vláda byla od začátku slabá, v průběhu své práce tuto slabost jenom potvrdila a ztrácí podporu společnosti, zatímco opozice ji získává. Tato situace se dala předpovědět, i když výsledky průzkumů se mění velmi rychle, v daném okamžiku je ale tendence taková.