Sociolog říká, že z posledních 70 let české historie je možné vyvodit důležitou poučku o nakládání se soukromým majetkem.

„Jedno z poučení z uplynulých 70 let říká, že přímé znárodnění může být menším zlem než přehnané regulace soukromého majetku,“ napsal na svých sociálních sítích.

To je možné si, podle názoru Hampla, ilustrovat na českých vesnických hospodách, které přežily znárodnění, ale nepřežily přílišnou regulaci posledních let.

„Třeba vesnické hospody. Přežily znárodnění po roce 48, byť většinou v mizerném stavu, a udržely svébytný kus světa s vlastní specifickou kulturou. Nevydržely ale kombinaci nesmyslně přehnaných hygienických požadavků, zákazu kouření, EET a dalších opatření. A jakmile si lidé odvykli do nich chodit, bude nesmírně obtížné je obnovit,“ myslí si.

Sociolog říká, že tak „tristní situace“, jako je nyní, v Česku nebyla od roku 1800. Přičemž ji údajně nezpůsobila komunistická strana, ani divoká devadesátá léta, nýbrž současný „euro-režim“.

„Když dnes jdete českou krajinou a nemáte, kde se zastavit na pivo či limonádu, připomeňte si, že je to poprvé od roku 1800, kdy je takto tristní situace. A taky si připomeňte, že to nezpůsobili ani komunisté, ani devadesátá léta, ale současný euro-režim,“ uzavřel svůj post na Facebooku autor bestselleru Prolomení hradeb.

Tyranie nejistoty

Petr Hamp publikoval v průběhu léta na své internetové stránce článek s názvem Tyranie nejistoty. V něm upozorňuje na selhávání principů právního státu na Západě a na důsledky, které to nese pro společnost.

Sociolog ve svém textu upozorňuje na skutečnosti posledních let, které jsou spojené s právním státem a zásadami spravedlivého soudního řízení. Zdůrazňuje, že došlo ke změnám v povaze právního státu. V nové situaci již nejde o prokazování skutku. Soudy mají nyní podle jeho názoru rozhodovat o tom, zdali pro dotyčného zákony platí, či nikoli.

„Základní princip v pozadí říká, že se změnila povaha právního systému, ve kterém žijeme. Nejde o prokazování, kdo se čeho dopustil či nedopustil. Nejde ani prokazování úmyslu. Jde o to, že zákony přestaly být uplatňovány a smyslem soudu je rozhodnout, zda pro dotyčného zákony platí nebo nikoliv. Pokud neplatí, soudce snadno najde nějaký důvod. Rozhořčení nad zahraniční politikou omlouvá podpálení synagogy. Užívání marihuany v minulosti omlouvá vraždu spáchanou v naprosto příčetném stavu. Přítomnost migrantů na palubě omlouvá útok proti italskému přístavu,“ myslí si Hampl.

Sociolog přitom také upozornil na to, jakou roli ve sporech hraje společenské klima. Rozhodování o platnosti či neplatnosti zákona prý neleží pouze na ramenou soudce, ale i na aktivistech a médiích.

„Rozhodnutí o uplatnění či neuplatnění zákona přitom není jen čistě na soudci. Jde o kolektivní rozhodnutí komunity aktivistů a médií. Nikdo v něm nemá jistou pozici. Každý aktivista může být obviněn, že je ve skutečnosti zpátečnický. Každé médium může být obviněno, že je ve skutečnosti populistické. Ani džihádisté nemají vždy jistotu, že se vyhnou potrestání,“ dodal Hampl.

Mimo to ale údajně existují celé oblasti práva, v nichž běží vše při starém, jako příklad uvádí krádeže. I v těchto směrech trestního práva bude prý docházet ke změnám.

„K tomu hlavnímu průlomu už totiž došlo. To si uvědomíme, když si připomeneme, že soudní rozsudek není určen jen stranám. Každý soudní rozsudek je určen i celé veřejnosti – aby každý mohl vidět, že právo nadále funguje a že je vymáháno. Aby byl právní systém pro každého průzračný a předvídatelný. Aby každý věděl: Když se dopustím tohoto, budu potrestán přibližně takto. Když se stanu obětí určitého trestného činu, budou represivní orgány postupovat tak a tak,“ prohlásil sociolog.

„Začne-li ale stát okázale a hrdě uplatňovat pravidlo, že zákony někdy platí a někdy ne, systém se hroutí,“ dodal.