Ministerstvo zemědělství a vnitra přišlo s nařízením vlády pro zlepšení stavu zaměstnanosti ve třech oborech pomocí udělení mimořádných pracovních víz pro Ukrajince. V odůvodnění tohoto kroku uvádí, že v ČR již několik let přetrvává kritický nedostatek pracovních sil: chybí celkem 57 000 pracovních míst. Zeptali jsme se předsedy Zemědělského svazu pana inženýra Martina Pýchy, zda tento zdánlivě skromný počet odborníků pomůže situaci zachránit.

„Myslím si, že určitě. My se snažíme pomáhat našim členům se zprostředkováním pracovníků. Jsou tady dvě skupiny lidí, které poptávají. V současné době je to úroveň nízko kvalifikovaných pracovníků typu řidiče traktorů. Proto taky řešíme uznávání řidičských průkazů na traktor z Ukrajiny. Nebo jsou to lidé, kteří pracují jako ošetřovatelé zvířat a podobně. Samozřejmě zemědělci stojí o to, aby lidi tady nebyli nakrátko, ale aby je mohli zaměstnávat opakovaně a potažmo dlouhodobě,“ uvedl inženýr Pýcha a pokračoval, že druhým problémem, který se v Česku stává častěji, je odborná kvalifikace zaměstnanců. „Chybí nám kvalifikování pracovníci se zemědělským vzděláním. Vidím do budoucna, že bychom přivítali lidi, kteří na Ukrajině vystudují zemědělské obory. Měli by o ně zájem i naši zemědělci,“ doplnil expert.

Proč o pracovníky z Ukrajiny mají ministerstva zájem?

Podle inženýra Pýchy je to dáno jazykovou a kulturní blízkostí. Potvrdil nám, že mají pracovníky z jiných zemí: například někteří členové svazu využívají pracovníky z Mongolska nebo dalších asijských zemí. Nicméně podle Martina Pýchy tam není úplně vždy jazyková příbuznost. Podotkl také, že z toho důvodu pak i komunikace i zapracování pracovníka je složitější.

Předseda svazu zemědělců potvrdil, že pracovníci z Ukrajiny mají navíc i dobré reference od českých zaměstnavatelů. „Byli s nimi samozřejmě spokojení, protože chtějí pracovat, to je důležité. Dokonce jsou připravení pracovat přesčas. Kdybychom tady neměli zákoník práce, který nás limituje, tak ti lidé by byli ochotní pracovat i víc, než kolik jim umožňuje zákoník práce. Proto to je otázka přístupu k práci. V mnoha případech Češi práci vykonávat nechtějí. Například sehnat tady dojičku, aby byla Češka, nebo ošetřovatele zvířat je velmi složité,“ vysvětlil zájem českých zaměstnavatelů inženýr Pýcha.

Místní pracovní síla chybí kvůli atraktivitě oboru

Nedostatek českých pracovníků ve zmíněných oborech způsobuje podle experta jednak nepostačující reklama branže a jednak i volba samotných uchazečů. Předseda svazu to okomentoval následujícími slovy: „Ta první věc je, že zemědělství, potažmo potravinářství nemá dobré PR, takže lidé se hlásí spíše na jiné obory. Proto máme pokles vysokoškolských studentů v zemědělských oborech. Tím nemyslím, že nestudují zemědělské školy, ale třeba studují ekonomii. Typickým příkladem může být Česká zemědělská univerzita, kde velká většina studentů studuje ekonomii, nikoliv zemědělské obory.“

Druhou věcí, která v tom podle inženýra Pýchy hraje roli, je výše odměňování. Pýcha řekl, že na českých středních školách mají poměrně hodně studentů zemědělských škol. Nicméně po ukončení studií nakonec nejdou pracovat do zemědělství. Navíc se podle pana inženýra může jednat i o dobré jméno zaměstnavatele.

Diskriminace českých pracovníků na úkor Ukrajinců

V únoru letošního roku česká vláda pro pracovníky z Režimu Ukrajina zavedla mzdové kritérium ve výši 1,2násobku zaručené mzdy v dané profesi. Tento krok byl udělán na základě požadavků odborářů, kteří uváděli, že zahraniční zaměstnanci mají v Česku nižší mzdy. Touto dobou Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jako jediná neustoupila zástupcům MPSV ze svých názorů a trvala na tom, aby byli zahraniční zaměstnanci odměňováni stejně jako kmenoví zaměstnanci konkrétního českého zaměstnavatele.

Zeptali jsme předsedy svazu, zda se podle něho jedná o diskriminační opatření vůči místním pracovníkům. S tímto tvrzením naprostou souhlasil. „Jelikož v reálu ukrajinští pracovníci dostávají větší mzdu než je zaručená mzda, je to podle našeho názoru diskriminace. Protože pracovník z nějaké země má konkrétní podmínky v porovnání i s těmi domácími pracovníky,“ uvedl inženýr Pýcha a pokračoval:  „Podle našeho názoru je naprosto dostatečné, když my se zavazujeme, že když přijmeme toho pracovníka v rámci Režimu Ukrajina bude mít stejnou mzdu, jako čeští pracovníci. My to samozřejmě dodržujeme a to je kontrolováno.“

Podle předsedy nemusejí zaměstnavatelé dávat do legislativy 1,2násobek zaručené mzdy, která je uvedená v nařízení vlády, jelikož je to nejednotný přístup. Podle odborníka stačí, když zkontrolují, že tyto pracovníci mají tu mzdu, která je obvyklá v tom zemědělském podniku na těch daných pozicích. „Protože narovinu, v případě ukrajinských pracovníku si zemědělci konkurují i s průmyslem. Když my nezaplatíme ty pracovníky, je jedno, jestli je z Ukrajiny, Mongolska, nebo jestli je z Česka. Přijde někdo z automobilového průmyslu a řekne mi, že toho člověka chceme, tak nám ho velmi často přetáhne. Takže my stejně ty lidi platit musíme na srovnatelnou úroveň mzdy. Říct, že tady ta skupina má specifické podmínky nám nepřijde správné,“ řekl na závěr inženýr Martin Pýcha.

Nejčetnější menšina v Česku

O spolupráci České republiky a Ukrajiny jednali ministři zahraničních věcí obou zemí koncem ledna letošního roku. Ministr Tomáš Petříček během dvoudenní návštěvy Ukrajiny jednal mimo jiné i o zřízení česko-ukrajinského fóra, které by se mohlo věnovat rozvoji spolupráce a také otázkám budoucnosti a minulosti. Dlouhodobé vazby mezi zeměmi český ministr potvrdil mimo jiné i slovy: „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov.“ Svědčí o tom i čísla statistického úřadu z roku 2018. Příslušníci Ukrajiny tvoří nejčetnější menšinu v ČR: podle stavu jich v prosinci minulého roku bylo 131 000. Poté následují Slováci (kolem 117 000 lidí), Vietnamci (61 000 osob) a Rusové (61 000 lidí).

Podle Jirky Luďka, odborného asistenta na katedře kulturních a náboženských studií Univerzity Hradce Králové, větší pracovní migrace z Ukrajiny začala v letech 2004 až 2008 převážně ze Západní Ukrajiny a původně se předpokládalo, že se bude jednat o dočasné pracovníky. Nicméně hodně z nich se v Česku zakořenilo a usídlilo v republice natrvalo. Podle Luďka se pracovně převážně uplatňují muži na nízko kvalifikovaných nebo špatně placených profesích ve stavebnictví a ve výrobě. Pokud jde o ženy, zpravidla pracují v úklidu, pohostinství a soukromých domácnostech.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.