Turecké ministerstvo prohlásilo, že odmítá rezoluci č. 296 o potvrzení postoje USA v otázce genocidy Arménů. V prohlášení rezortu se rovněž podotýká, že dokument je určen vnitřnímu obecenstvu USA a nemá žádné historické ani právní odůvodnění. Poukazuje se také na to, že americká rezoluce „slouží jen zájmům arménského lobby a protitureckých kruhů v USA“.

Dříve bylo oznámeno, že sněmovna schválila skoro jednomyslně návrh zákona o zavedení protitureckých sankcí za vojenskou operaci v Sýrii a také za nákup ruských S-400.

Otázka genocidy Arménů

Koncem 19. a začátkem 20. století docházelo v Osmanské říši pravidelně k pronásledování Arménů. Mj. v roce 1915 bylo podle údajů některých historiků zavražděno přes jeden a půl milionů představitelů tohoto národa. Genocidu uznalo 23 států a také Evropský parlament a Světová rada církví.

USA se k nim fakticky připojily v roce 1951, kdy Washington podal žalobu na podporu obětí genocidy (Arménů, křesťanů, Židů a Poláků) Mezinárodnímu soudu OSN. V roce 1981 použil prezident Ronald Reagan tohoto termínu oficiálně, následující prezidenti se toho však vzdali. V současné době 49 z 50 států uznaly na místní úrovni genocidu Arménů oficiálně, na federální úrovni k tomu zatím ale nedošlo.

Turecko již tradičně tato obvinění odmítá a velmi bolestivě reaguje na kritiku v této otázce. V Ankaře trvají na odmítnutí termínu „genocida“, pokud jde o události z roku 1915 a prohlašují, že jejich oběťmi byli jak Arméni, tak i Turci. Turecko vyzývá ke zřízení mezinárodní komise historiků za účelem zkoumání archivních dokumentů a vypracování objektivního přístupu k událostem 1. světové války.