• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    „Agresivní pozůstatek studené války.“ Chmelár zaútočil na NATO

    29-10-2019 Sputnik CZ 46 374 slov zprávy
     

    Iniciativa Krampové-Karrenbauerové


    21. října německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová navrhla vytvoření na hranicích Sýrie a Turecka bezpečnostní zóny. Sdělila, že by do toho mohly být zapojeny i Rusko s Tureckem. O své iniciativě politička informovala o den dříve, než Moskva a Ankara podepsaly memorandum o vzájemném porozumění na pozadí turecké operace Pramen míru. Ministryně obrany také sdělila, že předloží iniciativu spojencům Německa během schůzky ministrů obrany zemí NATO. Ta proběhla 24. - 25. října v Bruselu.



    V pátek 25. října generální tajemník aliance Jens Stoltenberg sdělil, že spojenci projednali iniciativu. Ta však podle něj nedostala jednotnou podporu aliance. Uvedl také, že NATO považuje skutečnou situaci v severní Sýrii za nestabilní, a proto je třeba vypracovávat dlouhodobé mezinárodní řešení. V této souvislosti vítá jakékoli návrhy ohledně dosažení pokroku v Sýrii, včetně iniciativy Krampové-Karrenbauerové.

    Komentář Chmelára


    Podle Eduarda Chmelára by údajné rozmístění vojáků NATO na území Sýrie bez souhlasu syrské vlády znamenalo porušení mezinárodního práva a přímé zatažení do války v zemi.


    „Když militaristická propaganda ospravedlňuje zvyšování zbrojení fiktivními ‚závazky‘, je třeba upozornit, že Severoatlantická smlouva obsahuje jediný přímo zmínění závazek: a to hned v článku 1, ve kterém se členské státy NATO zavazují řešit spory mírovou cestou v souladu s Chartou OSN,“ napsal Chmelár na Facebooku.


    „NATO nechrání naši bezpečnost, NATO nás zatahuje do války za imperiální zájmy západních mocností na území suverénního státu, kde nemáme co dělat. Pro mě je to jen další argument do diskuse, zda má být Slovensko součástí tohoto agresivního pozůstatku studené války, který nás pouze nutí do zbrojení, zvyšuje mezinárodní napětí a ohrožuje mír kamkoli vkročí jeho noha,“ uzavřel.



    Pozastavení Pramenu míru


    17. října se Turecko a USA dohodly na pozastavení turecké vojenské operace na 120 hodin a na stažení kurdských oddílů z 30kilometrové nárazníkové zóny na hranici Turecka a Sýrie, kterou hodlá Ankara kontrolovat samostatně. Platnost režimu zastavení palby vypršela ve 20 hodin SEČ minulý týden v úterý.


    22. října se prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan dohodli na tom, že na syrskou stranu syrsko-turecké hranice za hranicemi zóny turecké operace vstoupí jednotky ruské vojenské policie a syrské pohraniční služby. Ty by měly napomáhat odsunu kurdských oddílů a jejich zbraní 30 kilometrů od syrsko-turecké hranice západně a východně od zóny operace Pramen míru kromě města Kámišlí.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑