„V Syrské jednací komisi zkoumáme celý politický proces, jehož součástí byla naše ústava. Takže ano, máme různé scénáře. Prozkoumali jsme všechny ústavy od roku 1920 až do roku 2012. Máme hodně připomínek ke každé z nich a máme také svůj způsob vidění toho, jakou ústavu bychom chtěli mít,“ řekl.

Podle jeho slov návrh ústavy nebyl předložen zvláštnímu vyslanci OSN Geiru Pedersenovi, protože „jde o vnitřní syrský proces“.

„Jak už jsem řekl, prozkoumali jsme všechny ústavy od roku 1920 až do roku 2012. Měli jsme zkušenosti s parlamentním a s prezidentským systémem. Každý z nich má své klady a zápory. Pokoušíme se vynalézt systém, který by bral ohled na nynější události v Sýrii a odpovídal našemu vidění budoucnosti Sýrie,“ dodal.

Opozice zhodnotila také politické systémy v různých zemích světa včetně Německa, Francie, Ruska a USA.

„Rozebrali jsme všechny příklady, je třeba ale brát ohled právě na situaci v Sýrii. Musíme vymyslet něco zvláštního, co uspokojí syrský lid a naši zemi. Máme představu o tom, jak to má být a chápeme to, co bude pro nás lepší. Nejsme ale jedinou syrskou stranou. Musíme brát ohled na názory jiných partnerů v syrské společnosti včetně představitelů všech náboženství a všech částí syrského lidu,“ dodal.

Koncem září vyhlásila OSN formování Ústavního výboru v Sýrii, který má připravit ústavní reformu. Ústavní výbor se skládá ze 150 lidí po 50 zástupcích vlády, syrské opozice a občanské společnosti. Budou schvalovat většinou hlasů návrhy ústavy, které připraví malá sestava ze 45 lidí. Členové malé sestavy se budou jmenovat z počtu členů patřičných součástí velké sestavy, po 15 zástupcích každé skupiny. Velký orgán se může svolávat paralelně nebo periodicky s pokrokem práce malého orgánu pro projednání a přijetí jeho návrhů.

Činnost Ústavního výboru má být oficiálně zahájena 30. října v Ženevě.