Použitím přijímače SPHERE na velkém dalekohledu (VLT) Evropské jižní observatoře získal mezinárodní tým vědců nové snímky asteroidu Hygiea, na základě kterých by mohlo dojít k přeunu ze skupiny asteroidů do skupiny trpasličích planet. Aby bylo vesmírné těleso možné považovat za trpasličí planetu, musí splňovat čtyři požadavky.

Hygiea splnila dříve již tři z nich - rotuje po oběžné dráze kolem Slunce, není ničí oběžnice a nemůže vyčistit svou oběžnou dráhu od jiných objěktů. Co se týče čtvrtého požadavku, tedy mít hmotu dostatečnou k tomu, aby pod vlivem své vlastní gravitace získala přibližný sférický tvar, u něj byly pochybnosti.

Velikost asteroidu

Nová studie však potvrdila sférický tvar asteroidu a bylo možné tak odhadnout velikost. Potenciálně by mohl tento asteroid odebrat trpasličí planetě Ceres titul nejmenší trpasličí planety ve Sluneční soustavě. Největší trpasličí planeta z pěti oficiálně uznaných je Pluto, které má průměr asi 2400 kilometrů.

Astronomové pozorovali nejprve těleso s oprávněním dostatečným pro studium jeho povrchu. K jejich překvapení neodhalilo pozorování velké krátery na povrchu. Vzhledem k faktu, že vznikla v důsledku jedné z největších kolizí v historii hlavního pásu asteroidů, očekávali vědci, že na povrchu najdou alespoň jeden velký a hluboký kráter po nárazu. Vědci zkoumali celkem 95 procent povrchu asteroidu, ale našli pouze dva malé krátery. Žádný z nich nemohl být vytvořen v důsledku úderu, který vedl ke vzniku rodině asteroidů Hygiea.

Pomocí simulace dokázali vědci ukázat, že sférická forma daného asteroidu a také velká rodina asteroidů jsou s největší pravděpodobností výsledkem katastrofické srážky s velkým tělěsem o průměru mezi 75 a 150 kilometry.

Nová galaxie

Astronomové objevili stopy obrovské a velmi staré galaxie, která vznikla v rané fázi formování vesmíru. Skutečnost, že takové objekty by měly existovat, byla známá dlouhou dobu, pozorovat se je však nedařilo.

Vědci ze Spojených států, Austrálie, Nizozemska, Švýcarska a Dánska upozornili na neznámý slabý světelný bod během pozorování vesmíru pomocí komplexu radioteleskopů ALMA, které jsou umístěny v chilské poušti v Atacamě. Daný kompex umožňuje zaznamenávat elektromagnetické záření s milimetrovými a submilimetrovými vlnovými délkami.

Takové vlny se používají při studiu procesů formování a vývoje galaxií. Při vlnové délce 3 milimetry byl nalezen objekt ve formě nejasného blikajícího bodu. V dlouhých vlnových délkách nebyl objekt vidět. To naznačuje, že objevená galaxie je ve velké vzdálenosti a skrývá se v prachu.