Tento dokument je vizí, jak by měla česká armáda za deset let vypadat. Náčelník generálního štábu Aleš Opata v úvodním slovu ke KVAČR sdělil, že cílem koncepce je akceschopná a efektivní armáda

„Zvyšujeme připravenost a rychlost reakce. Zároveň se zaměřujeme na moderní způsob vedení boje. Posilujeme schopnosti k řešení asymetrických a hybridních hrozeb a vytváříme nové schopnosti, jako jsou kybernetické síly,“ uvedl Opata.

Hlavním úkolem armády je podle něj obrana státu a jeho teritoria. Zároveň uvádí, že armáda musí být schopná operovat v různých regionech, doménách a funkcích.

„Okolnosti nás nutí akcelerovat nákupy nové techniky a modernizovat pozemní a

vzdušné síly,“ poznamenal. KVAČR označil za vizi na dalších deset let. Za jeden z nejdůležitějších úkolů považuje výstavbu brigády těžkého typu do roku 2025.

Plány na novou vojenskou techniku

Právě pro její vyzbrojení armáda potřebuje nová pásová bojová vozidla pěchoty, celkem 210 vozidel bude stát přes 50 miliard korun. Bude to česká největší armádní zakázka moderní historie.

Podle koncepce bude dosažení požadovaného stavu probíhat ve dvou etapách, které mají být dokončeny do roku 2025 a 2030.

První bude znamenat stav, kdy bude česká armáda „připravena k obraně zájmů ČR“. Do tohoto roku by vojáci měli získat všechna pásová bojová vozidla pěchoty, samohybné minomety ráže 120 mm, nová děla nebo lehká útočná vozidla, kterými bude vyzbrojen vznikající výsadkový pluk.

Zároveň budou modernizovány tanky T-72, ženisté dostanou plovoucí mosty a chemici speciální vozidla. V letectví bude pokračovat pronájem Gripenů, letci dostanou nová transportní letadla CASA i vrtulníky, které nahradí ruské bitevní stroje Mi-24/35. Ministerstvo obrany ČR už rozhodlo, že místo nich pořídí 12 strojů Venom a Viper z USA. Počítá se také s nákupem protiletadlového kompletu SHORAD.

Druhým milníkem bude rok 2030, do kdy si chce armáda pořídit nové tanky, zmodernizovat používaná obrněná vozidla Pandur a nakoupit další tyto stroje, kterými by byl přezbrojen 44. lehký motorizovaný prapor na mechanizovaný prapor.

Co se týče protiraketové obrany, Armáda ČR plánuje pořídit takzvané C-RAM zařízení, které je schopné ničit rakety či dělostřeleckou a minometnou munici. Vojáci by měli být schopni také pomocí nových zbraní zasahovat proti dronům. I s pořízením bezpilotních letounů koncepce v milnících 2025 a 2030 počítá.

Nábor rekrutů

Na začátku tohoto roku v armádě sloužilo 21 500 vojáků z povolání, při plné naplněnosti útvarů by měla armáda mít k dispozici až 25 000 profesionálů. Už dříve politici rozhodli, že se tento počet postupně zvýší až na 30 000. Koncepce počítá s tím, že v roce 2020 by počty vojáků měly dosáhnout téměř 23 000 mužů a žen, v roce 2025 by jich mělo být 27 245 a o pět let později 30 000. Armáda i nadále počítá s tím, že zůstane profesionální.

Nábor nových rekrutů označuje dokument za jedno z rizikových míst naplňování koncepce. Aby se armáda dostala na požadované počty, bude potřebovat ročně získat asi 2400 nových vojáků. Pokryje tak odchod vojáků z aktivní služby a zároveň zajistí nárůst o asi 800 až 900 vojáků.

Profesionální vojáky by v době krize doplnily aktivní zálohy. Jejich intenzivní budování nastalo před několika lety a armáda si zájem lidí o zapojení chválí. V polovině roku jich v aktivních zálohách sloužilo přes 3000.

Zájmu plánuje armáda využít a počet „záložáků“ zvýšit do roku 2025 na 5 700 a v roce 2030 až na 10 tisíc. Aby tolik zájemců našla, chce se armáda zaměřit na vojáky, kteří odchází ze služebního poměru do civilu.

„Tímto způsobem budou obsazena přednostně služební místa velitelského sboru, specialistů a služební místa ve štábech na všech úrovních velení a řízení,“ uvádí koncepce.

KVAČR slibuje, že jednotky aktivní zálohy budou postupně vyzbrojeny tak, aby mohly samostatně působit při obraně a ochraně objektů důležitých pro obranu státu.

Koncepce se zabývá i rozvojem speciálních sil, které mají být schopny plnit celou škálu operací a úkolů od speciálního průzkumu, ofenzivních operací, záchrany rukojmí nebo odsunu lidí z nebezpečných oblastí.

Změny čekají armádu v příštích deseti letech i ve velení a řízení. Už od začátku roku plánuje přestoupit z dvoustupňového na třístupňové velení. Chce vybudovat útvar kybernetických sil a informačních operací, který bude mít za úkol čelit protivníkovi v této doméně. Plánuje se i rozvoj výsadkových sil a aktivních záloh.

S výcvikem nových vojáků má pomoci výstavba nového výcvikového centra v Radošově na Karlovarsku. Novou techniku s vyšší balistickou ochranou dostanou jednotky logistiky.

Kolik to všechno bude stát?

Rozpočet českého ministerstva obrany by podle koncepce měl dosáhnout dvou procent HDP v roce 2024. Podle současných odhadů by to mohlo znamenat výdaje na obranu zhruba 133 miliard korun, nyní je to 66,7 miliardy. V roce 2030 by pak obrana mohla dostávat asi 150 miliard korun.

Ministerstvo obrany ČR bude muset ale investovat desítky miliard korun i do další moderní techniky nebo do úprav té stávající.