Mezi dřívějšími kritiky rozhodnutí Sněmovny vyhlásit 21. srpna Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy byl i komunistický poslanec Stanislav Grospič, který invazi odmítl nazývat okupací a mrtvé označil za oběti dopravních nehod. Jeho interpretace rozzuřila představitele opozice, kteří tvrdí, že se komunisté za tu dobu vůbec nezměnili.

Na zaujatost a politickou servilitu rozhodnutí Sněmovny ale poukazuje také analytik a bývalý vysoký úředník ministerstva obrany Jaroslav Štefec. Ten se pozastavuje nad tím, že ačkoli v důsledku vojenské okupace Československa nacistickým Německem zemřelo mnohem více lidí, žádný památný den v Česku není.

„Podle knihy ‚Okupace 1968 a její oběti‘ autorů Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha zemřelo v přímém důsledku okupace Československa do konce roku 1968 celkem 137 Čechů a Slováků. Během následujících 23 let pobytu ‚spojeneckých‘ vojsk v Československu zemřelo ještě dalších 263 lidí, v naprosté většině v důsledku dopravních nehod,“ poukazuje Štefec.

Nicméně v důsledku německé okupace v letech 1939 až 1945 podle údajů historiků Vojenského ústředního archívu v Praze na území Československa zemřelo přes 343 tisíc Čechů, Slováků a především Židů.

„Přesto ani 1. říjen (kdy v roce 1938 zahájila německá vojska zábor Sudet, jehož přímým důsledkem bylo prakticky okamžité vyhnání více než 171 000 Čechů, německých antifašistů a Židů do českého vnitrozemí), ani 14. březen (kdy byla v roce 1939 zahájena násilná vojenská okupace zbylého území ČSR německou armádou), ani 16. březen (kdy byl v roce 1939 Adolfem Hitlerem vyhlášen takzvaný ‚Protektorat Böhmen und Mähren‘) významnými dny ČR nejsou,“ pokračuje analytik.

Kromě toho připomíná i americký nálet na Prahu ze dne 14. února 1945, kdy podle sbírek Národního technického muzea v Praze zemřelo 701 obyvatel a 1184 jich bylo zraněno nebo pohřešováno.

„Přesto 14. únor významným dnem ČR není,“ podotýká.

Dále vyjadřuje obavy, že po posledním rozhodnutí Sněmovny může dojít ke zrušení Dne památky vyhlazení obce Lidic, který 10. června připomíná 340 obětí nacistického zločinu, nebo Květnové povstání českého lidu, které připadá na 5. května a při němž zemřelo 3467 lidí.

„Když už máme ten významný ‚Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)‘, který ‚slavíme‘ 12. března (od roku 1999 zatím 15 obětí, z toho 14 v Afghánistánu, 1 v Iráku),“ uvádí.

„Německo je totiž dnes naším váženým vojenským spojencem v rámci Aliance a majitelem nebo reálným pánem nad produkcí naprosté většiny českého průmyslu, resp. jeho zbytků. Tak proč ho dráždit připomínkami jeho zločinů, že? Oni na nás už budou Němci hodní. Skoro jako na migranty,“ uzavřel věc Štefec.

Vyhlášení památného dne obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy podpořilo ve čtvrtek 24. října celkem 130 přítomných poslanců. Proti byli pouze komunisté, s výjimkou Jiřího Dolejše.

Hlasování KSČM a výrok poslance Grospiče vyvolal odpor především u opozice. Podle nich je to důsledek toho, že se o komunisty opírá vláda Andreje Babiš i prezident Miloš Zeman.