1) Jak jste viděl události roku 1989 v tehdejší době?

17. listopadu jsem byl celé odpoledne až do večera ve zkušebně v Žitné ulici. Když jsem vylezl, bylo po všem a nijak jsem neviděl důvod se o to zajímat. Byla to jen jedna z mnoha různých akcí a už mne přestávalo bavit jezdit do Mostu na služebnu StB vysvětlovat, co dělám v Praze. Chystal jsem se k emigraci, ale stále jsem váhal. Trabantů bylo po Praze více než dost:-)

2) Jak tyto události a vše, co bylo jejich důsledkem, hodnotíte dnes?

Hodnotit je lze jen obtížně. Když odhlédnu od ideového rámce, pak se jednalo o čistou reformu komunistů v kooperaci s bývalými komunisty pod kuratelou Západu. Pokud by nebyli schopní vše pořádně zinscenovat, vše by běželo dlouhá léta nerušeně dál a zde by fungoval systém jaký známe například z Latinské Ameriky. Komunisté zradili svou ideu a nahradili ji konzumem.

3) Co byste přál/a České republice a Čechům do dalších 30 let?

Ať si přestaneme cokoli nalhávat a jsme schopní vnímat realitu v její celé monstróznosti a být ochotní se potýkat nejen s přežitím, ale i s prosazením těch nejzákladnější normativů počínaje přirozeným právem, konče uvědoměním, že protikladem lásky není nenávist, ale lhostejnost či nezájem, protikladem nenávisti je pak porozumění, soulad, protikladem pravdy není lež, ale omyl, protože lež je úmyslné klamání a pravda je shoda skutečnosti s poznáním, protikladem lži je pak upřímnost - asi tak nějak.

Související články: