Vědci provedli paleoklimatické rekonstrukce změn teploty a vodního režimu v oblasti archeologického naleziště starověkého města Šubat-Enlil v dnešní Sýrii. Celkem bylo analyzováno šest vzorků fosilních korálů, které byly staré 4,1 tisíc let a pocházely z Ománského zálivu. Tyto údaje následně porovnali s moderními korály, přičemž byly brány v potaz i údaje o současném klimatu.

Ukázalo se, že před čtyřmi tisíci lety postihlo území Akkadské říše závažné a nečekané sucho. Nedostatek dešťových srážek a intenzivní prachové bouře způsobily velké škody v zemědělství, což zřejmě vedlo k sociální nestabilitě a všeobecnému hladu. To všechno pak následně přispělo k úpadku státu, k němuž došlo před 4,2 tisíci lety. Tato oblast poté nebyla po dobu 300 let obydlena.

Akkadská říše se objevila mezi řekami, a to v důsledku agresivních kampaní Sargona Akkadského ve 24. století př. n. l. Říše existovala až do roku 2137 př.n.l., kdy bylo hlavní město Akkada zničeno gutským národem. Zániku říše předcházela zdlouhavá krize, za jejíž důvod vzniku v minulosti označovali suché klima.

Starobylá freska gladiátorů

V říjnu archeologové objevili starobylou fresku gladiátorské bitvy ve slavném starověkém římském městě Pompejích, které bylo pohřbeno pod vrstvou vulkanického popela.

Podle zprávy ministerstva kultury v Římě freska byla nalezena v suterénu budovy, která se nacházela na křižovatce dvou dlážděných ulic a pravděpodobně sloužila jako hospoda a bordel pro gladiátory.

Pompeje jsou druhé nejnavštěvovanější archeologické naleziště v Itálii po Koloseu v Římě. V roce 1997 byly Pompeje zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.