Lubomír Man
25. 10. 2019
Ve čtvrtek 23. října měla sněmovna poslanců ČR jedinečnou možnost skoncovat s vládou jedné strany, a to strany TOP 09, v České televizi. Jde o světový unikát, kdy strana, honosící se zhruba pětiprocentní podporou českého občanstva, plně a bezkonkurenčně ovládá celonárodní médium, které se svém kodexu zavazuje k tomu, že bude sloužit občanům všem (a tedy celému stu procentům občanů ČR), že „představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek ... že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře... a že si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti.“
Což jsou zásady, které se ve srovnání s tím, jak jednostrannou propagandou nás tato televize denodenně zahlcuje, stávají tak obludně cynickými, že ani Hamletovi, princi dánskému, by na řádné vypořádání se s nimi nestačilo jen jeho proslulé: SLOVA, SLOVA, SLOVA, ale navzdory vší své nerozhodnosti by se proti nim i proti těm, kteří ji proměnili ve výsměšný škleb, vrhl taseným kordem a bodal, bodal a bodal.

Podobnou možnost měla onen minulý čtvrtek naše poslanecká sněmovna, ale nebodala – hladila. Schvalovala se zde zpráva o hospodaření a činnosti ČT za roky 2016 a 2017 a kdyby poslanci obě tyto zprávy, či i jen jednu z nich, neschválili, vedlo by to k odvolání televizní rady ČT, která volí a též odvolává generálního ředitele. Takže spolu s televizní radou ČT by z Kavčích Hor odešel i pan generální. A poctivá republika by se mohla radovat z naděje v lepší příští.

Ale nestalo se. Nejdříve se hlasovalo o hospodaření a činnosti ČT za rok 2016. Pro schválení hlasovalo 120 poslanců ze všech klubů, kromě poslanců KSČM, SPD a poslanců nezařazených (sněmovna má 200 členů). Nu a pak se hlasovalo o tomtéž za rok 2017 a hlasování dopadlo podobně.

A proč to dopadlo, jak dopadlo? Zklamali poslanci ANO, s čestnou výjimkou poslance Juříčka, a též poslanci ČSSD s čestnou výjimkou poslance Foldyny.

Uvádí se, že na hlasování poslanců za ANO a snad i za ČSSD měl vliv výrok premiéra Babiše, že nemá zájem o vznik nové televizní krize. Což se dá se vzpomínkou na tu poslední částečně i pochopit.

Ale nebyla by z hlediska mravního krize poctivější než trvalá a na věčné časy vyhlížející zpustlost a nízkost, jejichž přísun do našich domovů nám ČT denodenně a nikoli bezplatně zajišťuje?