Zcela nečekaně se stal Londýn hlavním městem negativního přístupu k budoucímu světovému finančnímu systému a myšlenkou jeho naléhavé reformy. Ještě neočekávanější je to, že ideologickým epicentrem tohoto vznikajícího „hnutí za záchranu globálního finančního systému“ vystoupila Bank of England, což je jedna z nejstarších centrálních bank na zemi a pilířů současného finančního systému.

Bývalý šéf dané banky Mervyn King v projevu na sympoziu Mezinárodního měnového fondu oznámil, že Spojené státy čeká „finanční Armageddon“, pakliže se Federální rezervní systém nevypořádá se situací, která je podobná krizi z let 2008 – 2009.

Kingova apokalypsa

Kromě toho bývalý bankéř Jejího Veličenstva opsal v maximálně tvrdých vyjádřeních vyhlídky západních demokracií v případě, že se finanční systém nedokáže vyrovnat s další globální krizí. Britský Guardian cituje nejvýraznější pasáže z „Kingovy apokalypsy“.

​

„Ještě jedna ekonomická a finanční krize může zničit legitimitu demokratického tržního systému. Dodržování nové oficiálně schválené teorie měnové politiky a předstírání, že jsme vytvořili bezpečný bankovní systém, tím vším směřujeme k této krizi, řekl.

Je důležité, že současný šéf anglické banky Mark Carney nezaostává za svým předchůdcem a také se snaží svým kolegům z finanční instituce dokázat, že jejich jednání povede ke katastrofálním důsledkům. Zdá se, že při nástupu do funkce dostane šéf hlavní finanční struktury Spojeného království najednou přístup k některým informacím, které ho promění v následného pesimistu a vyděsí ho, či naopak mu dá pozice sama o sobě právo na to, aby začal říkat nepříjemnou pravdu.

Shoda s minulostí

Jen před dvěma měsíci se Carney dostal do všech západních zpravodajských agentur kvůli svým výrokům o rizicích války a globální krizi způsobené světovou politikou nízkých úrokových sazeb.

Agentura Reuters tehdy napsala, že Carney varoval, že velmi nízké rovnovážné úrokové sazby se v minulosti shodovaly s válkami, finanční krizí a dramatickými změnami v bakovním systému. Jako první krok při obnově globálního systému mohli členové MMF ztrojnásobit zdroje fondu na tři triliony dolarů. Jednalo by se o nejlepší alternativu pro země, které se chrání (před ekonomickými problémy, pozn. red.) akumulací obrovského množství dluhů.

Realizace potenciálu

„Přesto takové společné úsilí může zlepšit fungování současného systému. V konečném důsledku nakonec multipolární světová ekonomika vyžaduje nový mezinárodní měnový systém, aby plně realizovala svůj potenciál,“ řekl Carney.

​Projevy předních britských bankéřů lze přičíst specifické psychologické atmosféře Londýna, na kterou má skutečně toxický vliv masové politické šílenství spojené s brexitem a bojem proti globálnímu oteplování. Hlasy, které však varují před riziky světové ekonomiky, nezní pouze z Londýna. Americká společnost McKinsey & Co dříve „poslala do kytek“ 35 % světových bank s tím, že příští globální recesi nepřežijí.

Jak vysoká jsou rizika?

Hlavní ekonom ratingové agentury Moody's zdůrazňuje, že rizika globální krize jsou momentálně velmi vysoká. Globální recese se však může zdát příliš abstraktním rizikem. Mezitím Mezinárodní měnový fond a reportéři agentury Bloomberg našli konkrétní riziko, které bolestně připomíná tu stejnou „bombu toxických půjček“, která explodovala v rámci světového finančního systému v letech 2008 – 2009. Situace je tak vážná, že i pravicový, politicky korektní a progresivní publicista americké agentury Bloomberg přemýšlel. „Co je horší – změna klimatu nebo cenné papíry zajištěné podnikovými půjčkami?“ Odpověď není radostná. „Se vší úctou ke Gretě Thunbergové, časovaná bomba s firemními dluhy vypadá jako neodvratná hrozba.

Pokud to chceme vysvětlit tím nejhorším a nejjednodušším způsobem, ukáže se, že v minulosti byly půjčky poskytovány americkým nezaměstnaným lidem, žebrákům, spekulantům, kteří měli malou šanci je splácet. Banky však vydělaly na tom, že „přebalily“ tyto toxické půjčky do finančních derivátů se zvýšenou ziskovostí a a prodávaly to investorům po celém světě. Nevyhnutelný konec tohoto příběhu vedl ke vzniku děr v bilanci mnoha bank a také k řetězové reakci bankrotu a snížení ekonomické aktivity, což následně způsobilo globální recesi, která zasáhla Čínu, Rusko a další vyvážející země.

Opětovná krize

Nyní se historie opakuje téměř stejným způsobem. Půjčky se již nevydávají beznadějiným fyzickým osobám, ale stejným beznadějným podnikovým dlužníkům. Pakliže by tato finanční bomba vybuchla, její efekt by byl stejný, jako v roce 2008 nebo horší. Světová ekonomika se totiž z předchozí krize ještě plně nezotavila. Mervyn King má pravdu – západní svět míří k opětovné krizi.

Rusko je naštěstí mnohem méně zranitelné vůči vnějším otřesům. Velkou otázkou však je, zda americká ekonomika takový šok vydrží.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.