Kalousek se ve svém projevu dnes v Poslanecké sněmovně věnoval mimo jiné i problematice mezd státních zaměstnanců.

„To jsou učitelé, to jsou hasiči, to jsou policisté, to jsou vojáci. Ano, souhlasím. Nejsou to jenom úředníci. Jsou to také úředníci, ale jsou to prostě všichni státní zaměstnanci placení ze státního rozpočtu. Nicméně jestliže ve 400tisícové armádě státních zaměstnanců, tenkrát ještě 400tisícové, potřebuji posílit vojáky, policisty, učitele, což může být legitimní priorita, tak musím někde jinde ubrat,“ argumentoval své stanovisko Kalousek.

Dodal, že budeme-li to řešit extenzívně a zůstaneme-li v tomhle trendu, tak za chvíli budeme státní zaměstnanci všichni.

„Kdo na ty státní zaměstnance bude vydělávat? To je prostě nesmírně neodpovědný trend, který obě dvě vládní strany za posledních šest let způsobily. Prostě tento nárůst státních zaměstnanců a s nimi související platy. Protože znova k těm prioritám – jestliže jsme na platy státních zaměstnanců v roce 2012 vynaložili 132,5 miliard, tak v roce 2020 je 225 miliard na platy státních zaměstnanců. O 94 miliard víc! A tady vidíte ty priority. Jestliže má dnes vláda o 466 miliard víc, než měla vláda v roce 2012, tak z těch 466 miliard dává na vědu a výzkum o mizerných 8 miliard víc, na investice o 33 miliard víc, ale na platy státních zaměstnanců o 93 miliard,“ uvedl čísla bývalý šéf finančního rezortu.

​„A zdaleka to není způsobeno jenom poměrně oprávněným nárůstem státních zaměstnanců, je to především způsobeno obrovským rozšířením té armády, nabobtnáním toho státu. To jsou mzdové náklady - já si neumím představit podnikatele, když pan premiér hovoří často o tom, jak efektivně řídí tenhle stát jako firmu, já si neumím představit podnikatele, který by nechal takovýmto neodpovědným způsobem nabobtnat mzdové náklady své firmy, protože by dobře věděl, že by zkrachoval,“ pokračoval ve své kritice předseda Polaneckého klubu TOP 09 Kalousek.

V reakci na to úvodem ve svém příspěvku na Facebooku Zaorálek uvedl, že Kalousek ve Sněmovně zkritizoval návrh státního rozpočtu na příští rok. Podotkl, že se v něm mimo jiné počítá s růstem platů státních zaměstnanců, takže například knihovníci dostanou přidáno kolem dvou tisíc korun.

„Vedle toho rozpočet počítá s prostředky na opravu památek nebo zajištění kulturních aktivit v regionech,“ zdůraznil nejzajímavější bod pro svůj rezort ministr.

Pak se Zaorálek rozhodl odkazovat na minulost, spojenou s tvořením rozpočtu za bývalého ministra financí.

Dodal, že během jednání tak musel Kalouskovi připomenout, co v roce 2011, jako tehdejší ministr financí, způsobil svou politikou škrtů. Zdůraznil také, že lidé na dobu, kdy jim bylo řečeno, ať si utahují opasky, dodnes vzpomínají a nemyslí si, že v dobrém.

„Vy jste v roce 2011, přijali procyklická opatření, kterými my jsme českou ekonomiku poslali do recese. Je to učebnicová věc, která se dneska učí. Vy jste naprosto nesmyslně a zbytečně poslali ekonomiku do recese,“ napadl Kalouska Zaorálek ve Sněmovně.

Ministr kultutry emotivně prohlásil, že nechápe, že si Kalousek dovolí vystupovat.

„Vy nechápete, že tehdy jste zbytečně způsobil, že lidé neměli na platy, že lidé sotva vyšli s penězi. Vy byste neměl vůbec vystupovat k rozpočtu, vždyť to bylo tragické, “ nadával Kalouskovi ministr kultury.

Pak došla řada i na širší pojmy a hodnocení.

„Vy si dovolujete dneska mluvit o odpovědnosti? Copak vy necítíte odpovědnost za to, co jste tehdy způsobil? Mně to připadá jako drzost! Jak si to potom můžete dovolit? Po tomhle selhání,“ dále se rozčiloval Zaorálek.

Stojí za zmínku, že i před dnešním vystoupením Kalousek nejednou vyjadřoval negativní postoj ke koncepci státního rozpočtu.

​Stanovisko hlavy státu

Miloš Zeman vystoupil u příležitosti jednání o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně.

„Pokud Poslanecká sněmovna schválí rozpočet, tak ho podepíšu,“ předestřel hned na začátku Zeman poté, co chválil ministryni Alenu Schillerovou za její „vysokou ekonomickou erudici“ a její schopnost diplomaticky vést jednání.

Prezident se následně věnoval vnějším faktorům, které ovlivňují ekonomickou situaci České republiky. Upozornil i na faktory, které nejsou zmiňované z důvodu politické korektnosti.

„Ve světě zuří obchodní válka (…), ale kromě toho je tu ještě jeden faktor, který není zmiňován z důvodu politické korektnosti – Energiewende – obrat ke zvláště drahým zdrojům elektrické energie. To vedlo k tomu, že v Německu je nejdražší elektřina v Evropě. Plánované odstavovaní elektráren se již dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky,“ prohlásil Miloš Zeman před poslanci.