V roce 2015 vědci z britské Univerzity v Leicesteru analyzovali údaje skoro dvou set tisíc dobrovolníků a vyčlenili 180 genů odpovědných za výšku člověka. Další zkoumání těchto úseků DNA ukázalo, že mutace omezující růst zvyšují obsah cholesterolu v krvi. Některé z nich ovlivňují kromě toho také stav cév, což znamená riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.
Autoři studie dokonce vypočítali, že každých 6,4 cm navíc snižuje pravděpodobnost vzniku infarktu nebo mozkové mrtvice o 13,5 %. Zjistili tak, že u člověka, který měří 150 centimetrů, je o 64 procent větší riziko onemocnění než u toho, kdo měří 180 centimetrů.
O čtyři roky později výzkumníci z Londýnské univerzity Queen Mary tyto údaje potvrdili. Zjistili, že každých 6,5 centimetrů výšky snižuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční o 16 procent. S ohledem na jiné faktory spojené s touto chorobou vědci zjistili, že u lidí menší postavy vznikají problémy se srdcem častěji kvůli kouření a dysfunkci plic. Nadváha, vysoký krevní tlak a velké množství cholesterolu hrají zpravidla mnohem menší roli.
Vědci z Německého ústavu stravování Postupim-Rehbrücke zjistili, že nevysocí lidé častěji onemocní cukrovkou druhého typu. Každých 10 centimetrů navíc k minimální výšce (169,7 cm u mužů a 157,8 cm u žen) snižuje riziko vzniku této choroby o 41 procent u mužů a o 33 procent u něžnějšího pohlaví. To je výsledek analýzy lékařských záznamů a vzorků krve dvou a půl tisíce lidí, přičemž u 820 z nich byla diagnostikována cukrovka druhého typu. Vědci brali ohled také na věk, fyzickou aktivitu, kouření a konzumaci alkoholu.
Podle názoru autorů dané studie cukrovku nezpůsobuje malá výška, ale vysoký obsah tuku v játrech a jiné kardiometabolické faktory příznačné pro lidi menšího vzrůstu.
Vysocí lidé mají své vlastní problémy: podle několika vědeckých studií totiž častěji trpí na zhoubné nádory. Vědci z Yeshivské univerzity v New Yorku zjistili, že velký vzrůst koreluje s rakovinou prsu, kolorektální rakovinou, karcinomem vaječníku, štítné žlázy a melanomem u žen ve věku 50 až 79 let. Podle výpočtů každých deset centimetrů výšky navíc zvyšuje riziko vzniku zhoubných nádorů přibližně o 13 procent. A ani úprava jiných známých faktorů onkologických chorob na tomto výsledku nic nezměnila.
Vědci z Oxfordské univerzity ve Velké Británii analyzovali údaje více než jednoho milionů žen a potvrdili, že každých deset centimetrů výšky navíc zvyšuje riziko vzniku deseti druhů rakoviny o 16 procent. Ve skupině nejvyšších dobrovolníků (výška nad 175 centimetrů) byla pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru v průměru o 37 procent vyšší, než ve skupině menších lidí (výška pod 152 centimetrů).
Vědci ze švédského Institutu Karolinska demonstrovali tuto souvislost na představitelích obou pohlaví. Prozkoumali lékařské záznamy téměř pěti milionů lidí za posledních 50 let a zjistili, že každých deset centimetrů výšky navíc zvyšuje riziko onkologických chorob u žen o 18 procent, a u mužů – o 11 procent. Jednalo se především o rakovinu prsu a pokožky.
Podle profesora Leonarda Nunnyho z Kalifornské univerzity v Riverside vysocí lidé trpí onkologickými chorobami častěji jen proto, že mají v organismu více buněk, a tedy i více buněčných dělení. To zvyšuje pravděpodobnost mutace, která v konečném důsledku vede k rakovině. Podle výpočtů vědce každých deset centimetrů výšky zvyšuje riziko vzniku zhoubných nádorů o 11 procent.
Avšak, nehledě na velké šance onemocněním rakovinou, žijí právě vysocí lidé déle, tvrdí nizozemští výzkumníci. Platí to alespoň u žen. Vědci analyzovali dotazníky, které vyplnily starší ženy v roce 1986, a zjistili, kolik z nich žije dodnes. Vyšlo najevo, že skoro jedna třetina z nich se dožila 90 let. A byly to většinou ženy vyšší 175 centimetrů s průměrnými ukazateli indexu tělesné hmotnosti. Všechny dávaly přednost aktivnímu způsobu života a denně cvičily.