V budoucnu lze tento přístup úspěšně využívat v lékařské diagnostice, uvedla v útery tisková služba ruského ministerstva vědy a vyššího vzdělání.

„Vědci z TPU společně s kolegy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze provedli řadu experimentů, které prokázaly, že umělé neuronové sítě lze úspěšně použít k přesné identifikaci poškození DNA způsobeného UV zářením. V budoucnu lze tento přístup úspěšně využít v moderní lékařské diagnostice,“ hovoří se ve zprávě.

Podle autorů článku nebylo dosud prakticky studováno, jak přesně UV záření poškozuje strukturu DNA. Současně je prokázáno, že účinek ultrafialového záření může způsobit rakovinu. Drobné změny ve struktuře DNA je však klasickými metodami téměř nemožné odhalit.

V nové studii vědci z Ruska a Česka navrhli alternativu k již známým metodám. Pro studii se tedy využily modelové vzorky – oligonukleotidy různých sekvencí. Některé z nich byly ozářeny ultrafialovým světlem během různé doby. Poté byly pomocí speciálně konstruovaných senzorových systému a Ramanova spektometru, jejichž základem je studium rozptylu světla pro průchod přes vzorek, analyzovány změny ve struktuře DNA.

Neuronové sítě

K analýze a interpretaci obrovského množství získaných dat vědci použili neuronové sítě. „Neuronové sítě nejen zjišťují poškození samy o sobě, ale také velmi efektivně předpovídají změny ve struktuře DNA, které jsou způsobeny UV zářením. Navíc jsou změny, které nejsou viditelné tradičními metodami, identifikovány neuronovou sítí v kombinaci s Ramanovým spektometrem se zvýšenou přeností,“ sdělil jeden z autorů článků, zaměstnanec Tomské polytechnické univerzity Pavel Postnikov, jehož slova jsou ve zprávě uvedena.

Vědci se domnívají, že v budoucnu mohou být neuronové sítě a Ramanův spektometr úspěšně použity v lékařské diagnostice. Tato technika by mohla dále ještě vylepšena.

Pomoc v boji s cévními chorobami

Vědci z ruské Plechanovovy ekonomické univerzity (PEU) spolu s kolegy z Ústavu patologie a patofyziologie objevili nový způsob průzkumu genetických mutací souvisejících s aterosklerózou.

Autoři výzkumu mají za to, že jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy na genetické úrovni jsou mutace mitochondriální DNA. Ty způsobují kódování škodlivého chování jednoho typu krevních buněk monocytů, což vede ke vzniku aterosklerotických plátů v cévách a ke ztluštění stěn arterií.

Průzkum genetických mechanismů vzniku a vývinu choroby umožní bojovat s touto patologií. K jejich pochopení na molekulární úrovni mohou přispět zejména cytoplazmatické hybridní buňky (cybridy) obsahující danou mutaci.