Podle informací redakce tak místní obyvatelstvo reagovalo na rozhodnutí Donalda Trumpa, který dal příkaz ke stažení vojsk ze severu arabské republiky, o čemž bylo informováno 7. října před tureckou operací Pramen míru.

Akce Ankary jsou namířeny proti mnohaletým spojencům Washingtonu v regionu – kurdským jednotkám, které stažení USA hodnotí jako porušení dohod.

Kurdové a Damašek uzavřeli dohodu o společném odporu proti Turkům, prezident Asad přesunul vojska na severní hranice a obsadil několik měst, které dříve kontrolovali Kurdové.

Dočasné příměří

Na čtvrtečním jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem oznámil Mike Pence, americký viceprezident, že mezi oběma zeměmi došlo k dohodě o dočasném příměří v Sýrii.

„Turecko zastaví palbu, aby umožnilo silám YPG (Lidové obranné jednotky - red.) vstoupit do bezpečnostní zóny během 120 hodin. Všechny vojenské operace pod záštitou Pramenu míru budou zastaveny okamžitě po stažení sil YPG,“ řekl Pence pro Fox News.

Pramen míru

Dne 9. října oznámil turecký prezident Erdogan, že byla zahájena operace Pramen míru proti Straně kurdských pracujících, která je zakázaná v Turecku, a Islámskému státu* na severu Sýrie. Ve stejný den zaútočilo turecké letectvo i na město Ras al-Ayn (Sari Kani) v syrské provincii Hasaka. Náletům muselo čelit i město Tell Abiad na hranici s Tureckem. Později bylo oznámeno zahájení pozemní části operace.

Mnozí západní partneři Turecka, včetně USA, odsoudili toto Erdoganovo rozhodnutí. Přitom Washington, který předtím podporoval Kurdy, stáhl své vojáky. V Pentagonu zdůraznili, že „neslíbili“, že budou válčit s Ankarou.