„Jednalo se o jednu z nejlépe studovaných sekvencí zemětřesení v historii, která umožnila pochopit mechanismy takových událostí,“

uvedl hlavní autor studie Zachary Ross.

První seismické události zvané zemětřesný roj Ridgecrestu začaly 4. července v Kalifornii, tehdy byly zaznamenány dvě zemětřesení o velikosti 6,4 a 7,1. Následovalo téměř tisíc otřesů.

Během těchto zemětřesení v blízkosti města Ridgecrest, 190 km severně od Los Angeles, bylo aktivováno 20 drobných zlomů zemské kůry, které dříve nebyly známy.

Seismická aktivita a tzv. zemětřesný roj podél podzemních zlomů probudil zlom Garlock. Tento geologický posun, jehož délka dosahuje 250 kilometrů, prochází podél severního okraje Mohavské pouště a překračuje zlom San Andreas.

Garlock nebyl aktivní asi 500 let. Ve vztahu k sobě se jeho strany posunuly o ne více než centimetr za rok, ale od července letošního roku došlo podle vědců k prudkému posunu ve svislém směru o dva centimetry najednou.

Skupina vědců vedená Rossem shromáždila informace o zemětřesení z pozemních seismologických senzorů a kosmických družic NASA a JAXA. Odborníci sestavili přesnou mapu chyb a nový model, který popisuje podzemní posuny, a zjistili, že silné seismické události jsou způsobeny zlomy kůry ne podél zlomové linie, ale napříč.

„Ve skutečnosti jsme viděli, že (první, pozn. red.) zemětřesení o velikosti 6,4 současně rozdrtilo zlomy umístěné v pravém úhlu k sobě, což je překvapivé, protože je to u standardních modelů tření hornin nepravděpodobné,“ uvedl Ross.

Nová studie zpochybnila obecně přijímaný pohled na silné zemětřesení. Podobné kataklyzmy mohou být způsobeny obecným přínosem mnoha malých zlomů, což téměř znemožňuje předpovídání takových událostí.