Součástí dokumentu jsou rady týkající se genderové výchovy dětí, uplatnění principu tolerance k netradičním rodinám pomocí povídek, odbourávání stereotypů tradičních her pro holky a kluky. Úspěšný projekt mikrojeslí ministerstvo rozhodlo podporovat dál. V roce 2019 byla na něho podle zprávy portálu Parlamentní listy alokována částka 224 milionů korun. Mikrojesle mají umožnovat rodičům pracovat a předávat děti do péče předškolních zařízení. Součástí péče jsou také speciální programy výchovy.

Na první pohled se jeví, že ministerstvo tímto způsobem bojuje s nepříznivou situací v dostupnosti jeslí a školek v Česku, která podle evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti, je jedna z nejhorších v Evropě. V roce 2016 třetina dětí v členských zemích EU chodila do předškolních zařízení. Kdyžto v České republice se jednalo o necelých pět procent. Proč je tomu tak a proč obsahuje plán výuky v mikrojeslích doporučení pro pobourání genderových stereotypů? Zeptali jsme poslance PS ČR a předsedy hnutí Jednotní - Alternativa pro patrioty Lubomíra Volného na jeho názor na možný význam podobné příručky v rámci vzdělávacího procesu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí obnovilo příručku Péče o děti v mikrojeslích. Dokument obsahuje mimo jiné Plán výchovy a péče s doporučeným návodem pro jeho sestavení. Plán zahrnuje následující pasáž: „Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti a různorodosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností, k vědomí odlišnosti mezi lidmi s důrazem na potírání předsudků o mužích a ženách. Neříkáme, že nějaká hračka či aktivita je jen pro chlapce, nějaká pro dívky. (Takové rozdělování vytváří hranice mezi dětmi tam, kde přirozeně nejsou, a utvrzuje děti ve stereotypním vnímání, že dívky a chlapci se na něco hodí víc jen na základě jejich pohlaví) (str.19).“ Co si o tomto tvrzení myslíte? Skutečně mají děti stereotypní vnímaní, které je třeba odbourat?

Ano, děti mají přirozené, většinové a správné stereotypní vnímání sama sebe i svého okolí. Takto to příroda, či bůh, vyberme si každý dle vlastního přesvědčení, naplánovali, takto to funguje v celé přírodě a vrozené stereotypní chování, na kterém není vůbec nic špatného, potvrdily i vědecké výzkumy jak velmi malých dětí, tak například i lidoopů. Je přirozené a normální, když se chlapec cítí a chová jako chlapec, dívka se cítí a chová jako dívka, tak to prostě má být a je velmi dobře, když je jejich okolí v tomto utvrzuje a zároveň je tolerantní a dokáže ochránit ty, kteří mají tu smůlu, že s nimi příroda, či bůh mají jiné, poněkud komplikovanější plány. Civilizace a národy, které se v minulosti tomuto přirozenému řádu a běhu věcí vzepřely, skončily všechny poraženy a rozmetány těmi, kteří tato přirozená pravidla respektovali.

Nikdy tomu nebylo a nikdy tomu nebude. Tzv. „gendrová nejistota” nemá být uměle vyvolávána, přiživovaná a prakticky vyžadována.

Má se ale pomáhat jen a pouze těm dětem, které jí skutečně trpí, nikoliv těm, ve kterých ji uměle vyvolá aktivistická učitelka, nebo rodiče, a které by ničím takovým netrpěly, kdyby se jim do života nemotali ideologičtí maniaci a zaslepenci.

Kromě společných her se doporučuje i alternativní literatura. Dokument uvádí: „Mimo klasických českých nebo evropských, i pohádky z jiných kulturních okruhů. Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen (v seznamu literatury uvádíme několik příkladů na genderově a environmentálně citlivou literaturu pro děti) (str.23).“ Proč je podle Vás zapotřebí vysvětlovat dítěti v tomto věku existenci i jiných než klasických modelů rodiny?

Protože nám v současné době vládnou maniaci nenormality, ideologičtí hejtři všeho normálního a přirozeného, a také političtí zbabělci a vykukové. Je to civilizační vlna, nemilá a nepříjemná, nicméně již po několikáté se v historii lidstva opakující.

My se jí buďto dokážeme vzepřít, nebo budeme odsouzeni si opět prožít středověk. Doporučuji všem čtenářům, aby si, pokud je již neznají, nastudovali informace o experimentu s „myší utopií” (jedná se o experiment amerického ekologa Johna B. Calhouna, ve kterém kolonii myší podrobili životu za ideálních podmínek. Při dosažení určité velikosti populace a za dostatku jídla a při absenci nebezpečí celá populace zahynula.) a věřím tomu, že pokud mají otevřenou mysl, velmi rychle pochopí, kde se v tomto experimentu právě nyní nacházíme my, co je naší úlohou a kdo to s námi opravdu nemyslí dobře.

Daná příručka je také doporučením pro tento typ pedagogických zařízení. Nicméně, na první pohled se jeví, že se stát snaží prosadit liberální hodnoty již od narození. Je to podle Vás oprávněné?

Samozřejmě, že není. Hodnoty mají dětem vštěpovat jejich rodiče, a pokud jsou konzervativní, žádná instituce jako jsou jesle, školka anebo škola nemá právo vnucovat jejich dětem opak proti jejich vůli.

Všimněme si zde zásadního detailu a rozdílu v uvažování „liberálních demokratů“. Příslušníci většinové společnosti dnes již prakticky nesmějí prosazovat tradiční a konzervativní myšlenky v institucích, jako jsou školky a školy, ale příslušníci jakékoli menšiny mají automatické právo vnucovat většině své menšinové názory, tradice, postoje a ideologie, za jejichž legitimní zpochybňování si okamžitě jako příslušník většiny vysloužíte obvinění minimálně z „předsudečné nenávist“, nebo rovnou z rasismu, xenofobie a homofobie.

Odkud podle Vás pochází agenda LGBT v České republice? Proč se po sexuální revoluci všechny tyto svobody pohybují jedním směrem? Například téma polygamie není vůbec diskutováno.

Dnes už se otevírají Overtonova okna pro legitimizaci pedofilie, kanibalismu, příbuzenských sňatků, a musím Vás velmi nerad poopravit, ale na polygamii se v Evropě i díky uprchlické vlně z islámských zemí aktivně pracuje (Overtonovo okno je způsob postupného úspěšného prosazování myšlenek ve veřejné diskuzi, které umožnují legitimizaci dříve společensky nepřijatelných jevů). Při tzv. „slučování rodin“ je to problém, který nejde obejít ani se mu vyhnout. Agenda dnes již LGBTQP+ pochází ze zahraničí, u nás doma zcela jistě nevznikla, ze zahraničí je i organizována a politicky i finančně podporována (pokud se podíváme na Prague Pride pochod, který se koná od roku 2011 a jehož zakladateli jsou Češi a expati dlouhodobě žijící v ČR, strategickými partnery jsou americká ambasáda, korporace Microsoft, Deutsche Börse Group. Mezi dalšími partnery jsou britské a holandské velvyslanectví v Praze a nadnárodní společnost Johnson & Joghson). Pokud by ustalo zahraniční ovlivňování, politická a ekonomická podpora, vyschly finanční toky neZISKOVEK, žádná monstrózní Prague Pride by se nekonala. Proč? Prostě proto, že po této akci není v naší zemi přirozená poptávka.

Podle údajů z výzkumu UK z roku 2015 je přibližně každý desátý člověk v Česku homosexuál. Pokud se jedná o dost malé procento obyvatelstva, proč podle Vás výchova v duchu tolerance musí být implementována již v jeslích? Jedná se o cílenou snahu vnutit jistý způsob chování nebo vnímaní vztahů?

Ano, je to přesně, tak jak se ptáte. Jde o cílenou snahu velmi dobře placené, většinou „neZISKOVÉ” ukřičené menšiny tzv. „liberálních demokratů” nedemokraticky vnutit jejich ideologickou zaslepenost normální většinové společnosti.

Strávil jsem pět let v zahraničí a Česká republika je podle mých zkušeností extrémně tolerantní země plná extrémně tolerantních občanů. Ale po každé akci nebo výkřiku LGBTQP+ komunity musí mít někdo pozorující dění u nás doma odněkud zvenku pocit, že se tady gayové a lesby běžně shazují z našich paneláků a pod nimi je kamenují. Ne, nic takového se u nás neděje a mezi většinou a jakoukoliv menšinou by u nás doma byl klid doprovázený běžnými lidskými konflikty tak, jak je zažíváme i v rodinách, v zaměstnání nebo v jakékoliv jiné situaci. Tedy pokud by naši společnost cíleně nerozeštvávali ideologičtí zaslepenci nebo dobře placení neZiskovkáři, kteří tyto konflikty nezbytně potřebují k čerpání svých grantů.

Stačilo by, aby tito „liberální demokraté” respektovali to, co je podle mne pravidlem většinové společnosti, tedy „žij a nech žít” a měli bychom se jako v ráji. Bohužel, pro nás i pro ně si to tito novofašisté dneška absolutně neuvědomují a tuto jednoduchou myšlenku nechápou, stejně jako to, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda toho druhého, a že z těchto pravidel nesmí existovat „pozitivně diskriminační” výjimky.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.