Cílek během svého vystoupení upozornil na skutečnost, že v menších městech není natolik cítit neklid společnosti, jako například v Praze. Situace se podle jeho názoru mění velmi rychle, píší Parlamentní listy.

„To nevymyslíte, že by patnáctiletá holka byla schopná takovým způsobem zaujmout lidi kolem. To její svědectví, co ona říká, má dvě složky. První je složka věcná. Co říká, prošlo několika vědeckými komisemi, je v podstatě správně,“ cituje jeho slova portál.

Upozornil ale na možnost násilí ze strany takzvaných klimatických aktivistů.

„To je emoční svědectví Grety. Říká, když nás nevyslyšíte, nepočítejte s tím, že se z toho vyvléknete. Zároveň z kontaktů s Rebellion jsem pochopil, že mají happeningy, stávky, blokády rozděleny tak, že v určité chvíli končí klidné, konsenzuální protesty proti klimatu a nebrání se radikálním projevům,“ dodal.

Podle názoru geologa jsou dnes mladí lidé díky počítačovým hrám velmi dobrými stratégy.

„Mám z jedné bezpečnostní studie, že mladí lidé jsou díky počítačovým hrám lepší stratégové než policie a armáda. Máme tady lidi, patnáctileté, kteří sbírají zkušenosti s politickým bojem,“ citují Parlamentní listy slova Cílka, který dodal: „Už teď zaznívá: ‚neprojde vám‘. To je autentická zpráva.“

Vědec během svého vystoupení poukázal na skutečnost, že situace může během několika let vyrůst do mezigeneračního boje doprovázeného sociálními nepokoji.

„Množství mladých lidí, kteří se domnívají, že se budou mít lépe než generace rodičů... V postsocialistických státech je to mezi 12 až 18 procenty, průměr pro EU je 30 procent, pro Francii 60 procent. Jen z toho pochopíte Žluté vesty mnohem snáz. Domnívám se, že během několika let může situace vykrystalizovat ve vážný sociální nepokoj, který bude charakterizován velmi pravděpodobně rozporem mezi generacemi. Zároveň, když se bavím s lidmi kolem mě, najednou i umírněná, dobrodušná střední generace se začíná polarizovat,“ prohlásil Cílek.

Ekonomika západní Evropy

K vyhrocení situace mezigeneračního rozkolu, jak ho popisuje Václav Cílek, by nemuselo dojít v důsledku nedostatku času pro rozvoj tohoto scénáře. Vlivný ruský ekonom Michail Cházin, který se v září letošního roku zúčastnil konference v Kišiněvě, prohlásil, že má obavy o osud Evropy, který ilustroval na Západním Německu. V souvislosti s tím zmiňoval i dosavadní nejasnosti v budoucím uspořádání světa.

„Klíčová otázka, která dnes stojí před celým světem, a před Ruskem také, je otázka stability. Do té doby, než bude rozhodnuto o tom, jak bude vypadat svět a Evropa, je klíčovým faktorem to, aby byl klid. (…) K dnešnímu dni není odpověď na to, co bude dál. Může mi někdo z vás garantovat, že v Německu nebude za tři roky občanská válka? Protože jakmile nebude mít Německo peníze na to, aby platilo všem migrantům, tak to tam začne,“ prohlásil vlivný ekonom a dodal: „Já zcela vážně vidím situaci, kdy území bývalého Západního Německa bude chaos. V jedné obci bílí lidé, v jiné obci černí lidé, v další obci bůh ví kdo, a mezi sebou válčí o jídlo.“