Ve zprávě se uvádí, že taková galaxie „je ve skutečnosti docela obyčejná“. Spirální galaxie jako NGC 4380 jsou ve vesmíru totiž rozšířené, píše NASA.

Další fotky z Hubbleovy dílny

Před pár dny zveřejnila NASA na svých stránkách neobvyklý snímek spirální galaxie. Tu se povedlo vyfotit Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Na webových stránkách bylo uvedeno, že i přesto, že Hubbleův dalekohled sleduje galaxie všech tvarů, velikostí i jasů, jedná se o jedinečný snímek. Takový objekt se mu povede vyfotit jen zřídka.

Na fotografii je vidět spirální galaxie NGC 3717, která se nachází asi 60 milionů světelných let od Země ve směru souhvězdí Hydry. Vědci uvedli, že při pozorování „spirály téměr z profilu lze získat pocit jejího trojrozměrného tvaru“.

Vědci dodávají, že spirální galaxie jsou ve většině svého prostoru ve tvaru „tenké palačinky“. V jejich jádrech se nachází jasná, kulová a hvězdami plná vydutí. Ta jsou viditelná jasně nad diskem, i pod ní. Právě toto dává galaxiím tvar, který nápadně připomíná tvar létajícího talíře.

Dalekohledu se povedlo vyfotit i unikátní záběry Saturnu. Snímky odhalují planetu s turbulentní a dynamickou atmosférou. Na snímcích je vidět, že na severním pólu existuje záhadný šestiboký vzor, který se nazývá šestiúhelník. Hexagon způsobený vysokorychlostním proudem byl poprvé objeven v roce 1981 kosmickou lodí NASA Voyager 1. Fotografie odhaluje bezprecedentní jasnost, jak bylo vidět dříve ve snímcích pořízených kosmickou lodí NASA navštěvující vzdálenou planetu.

Nová hodnota Hubbleovy konstanty

Vědci zjistili novou hodnotu Hubbleovy konstanty, která se rovná 82,4. Protože Hubbleova konstanta je spojena s rychlostí rozšiřování vesmíru, jeho stáří je 11,4 miliardy let. Předchozí hodnota konstanty činila 70 a stáří vesmíru 13,7 miliardy let.

Při výzkumu astronomové použili gravitační čočkování – jev, kdy gravitační pole velmi hmotných těles zakřivuje paprsky světla ze vzdálenějších objektů. V důsledku toho vzniká efekt čočky, kdy vypadá zobrazení objektu jasnější. Vědci zjistili vzdálenosti do dvou gravitačních čoček, které se rovnaly 810 a 1230 megaparsků (2,6 a 4 miliardy světelných let).

Dané údaje použili vědci pro zjištění vzdálenosti do 740 supernov typu la. Jedná se o supernovy, které vznikají při výbuchu bílého trpaslíka. Zářivost těchto objektů je stejná, a dá se podle ní i zjistit, jak daleko se objekt nachází. Právě vzdálenost do supernov umožní výpočet Hubbleovy konstanty.