V obsáhlém rozhovoru někdejší ministr financí, premiér a český prezident Václav Klaus pronesl, že byl Václav Havel „člověkem z jiného těsta“. Promluvil také o tom, jak se spolu poprvé setkali. Podle Klause st. na konci 60. let oba působili v redakční radě časopisu Tvář. Havla pak ale prý skoro dvacet let neviděl.
Uvádí se také, že Klaus st. zastával naprosto odlišné názory, než jaké vyjadřovali ve svých textech lidé kolem Charty 77.
„Bylo to pro mne daleko více nalevo, daleko více ‚dozelena‘. Bylo v tom ne intelektuálství, ale intelektuálština. Takový ten pocit, že majitelé klíčů k moudru vědí všechno lépe než my ostatní. Že oni mají řídit společnost, ne demokraticky lid. V tom nejlepším slova smyslu,“ uvedl bývalý prezident, s čím tehdy ku příkladu nesouhlasil.
„Volby v roce 1992 skončily naprostým šokem. Lidé, kterým se dnes říká pražská kavárna a jimž se tehdy říkalo pravdoláskaři či havlisté, se vůbec nedostali do parlamentu. To pro ně byl absolutní šok,“ vysvětlil Klaus.
Dodal, že dotyční od té chvíle dělali, co mohli, jelikož se nesmířili s porážkou. To je podle něj srovnatelné s tím, jak se někteří „lepšolidi“ nedokázali smířit s porážkou ve volbách, kterou utrpěli před dvěma lety.
Dle slov exprezidenta tak Václav Havel alespoň využíval své pravomoci, jako bylo například jmenování celé řady funkcionářů. Jako příklad pak uvedl jmenování Bankovní rady České národní banky.
„Ale nejvíce ke jmenování svých lidí do Ústavního soudu. Instituce, jejíž obrovskou váhu jsme tehdy nebyli schopni docenit a která by vůbec neměla existovat,“ říká.
Klaus se vyjádřil i k tomu, co se snažil dělat on sám. „Ve snaze prezidenta Havla trošku zatahovat do problémů, které řešila vláda, jsem přišel na myšlenku, že každou středu odpoledne po skončení vlády skočím ve Strakovce do auta a pojedu na Hrad. A budu reportovat, co jsme tam řešili, proč jsme to řešili a jak jsme to řešili,“ vysvětloval.
„A zdálo se, že to nějakou roli hraje. A v nějaké chvíli to Václav Havel přerušil, že on se u toho dobře necítí, že ho poučuji, že to prostě neakceptuje. Takže to skončilo,“ vysvětlil s tím, že to dle něj byla velká škoda.
Klaus st. totiž zastává názor, že pokud by to tímto způsobem fungovalo vždy, pak by se u nás odehrávalo všechno jinak.