Gdovin ve svém článku poukazuje na to, že takzvaní noví politici, počínaje prezidentkou Zuzanou Čaputovou a ultraliberální dvojkoalicí Progresivní Slovensko/Spolu konče, se pasují do role jakýchsi spasitelů Slovenska, kteří jsou čistí jako lilie. Do role spasitelů, kteří samozřejmě nestrpí žádnou nespravedlnost a křivky a okamžitě vyvodí odpovědnost vůči lidem, kteří by se dopustili něčeho nekalého. Nebudou přece chránit „své lidi“ tak, jak to dělají „staří politici“, míní autor.

Podle Gdovina však všichni výše zmínění „lžou jako když tiskne“. Proč?

Prezidentka Zuzana Čaputová

Autor to vzal hezky popořádku a nejprve se zaměřil na slovenskou hlavu státu – tedy TOP hvězdu všech liberálů a sluníčkářů, jak uvádí.

„V předvolební kampani hovořila o spojování společnosti, přitom ve skutečnosti společnost rozděluje nejvíce, jak se jen dá. Mluvila také o slušnosti a odsuzovala nenávist. Jaká je ale realita? Z prezidentského paláce zaznívají nenávistné řeči, konkrétně od její zaměstnankyně Henriety Hajtové, respektive „Hejtové“, jak ji nazvali lidé. Ta účastníky pochodu za život označila za pedofily a úchyly,“ vysvětluje.

Gdovin se pak zaměřil i na to, jak na tuto skutečnost tehdy reagovala sama prezidentka Čaputová. Podle něj z její strany následně zaznělo jen nějaké deklarativní slovní odsouzení, nikoli žádné konkrétní vyvození odpovědnosti.

„Pokud by se Čaputová chovala tak, jak to deklarovala v prezidentské kampani, už by byla Hejtová dávno vyhozena z prezidentského paláce. Čaputová však chrání své lidi stejně jako staří politici,“ zdůrazňuje Gdovin.

Předseda strany SPOLU, Miroslav Beblavý

Jako další přišel na řadu „nový politik“ Miroslav Beblavý, který působí v politice již 17 let a vystřídal x politických stran. V souvislosti s Beblavým pak autor článku zmínil kauzu Gorila, která je v současnosti hojně probírána nejen ve slovenských médiích.

„Gorilí mláďátko se silně ohradilo vůči tomu, že má něco společného s kauzou Gorila. Na otázku novinářů, proč kandidoval za „gorilí“ stranu SDKÚ i po provalení kauzy, odpověděl, že se Gorila dostala na veřejnost během volební kampaně těsně před volbami a vláda mu tvrdila, že je to výmysl, proto chudáček kandidoval ve volbách,“ píše.

Gdovin však podotýká, že je tato výmluva od Beblavého pokrytecká, protože je veřejným tajemstvím, že o kauze Gorila věděli všichni politici už dávno před jejím zveřejněním.

„Dnes totiž on i jeho progresivní kolegové žádají okamžité vyvození odpovědnosti například vůči Jankovské, a to pouze na základě zveřejnění přepisu Threemy, která také zatím nebyla orgány činnými v trestním řízení jasně prokázána jako pravdivá,“ konstatoval.

V neposlední řadě pak připomněl, jak Beblavý obhajoval svého šéfa Mikuláše Dzurindu, když se kauza Gorila provalila.

„Nemám důvod pochybovat o osobní integritě Dzurindy. Dzurinda s předsedou KDH Jánom Figeľem užívají nejmenší majetek, na rozdíl od jiných politických špiček,“ citoval Gdovin slova Beblavého, který mimo jiné dodal, že Dzurinda dle něj nevystupuje v údajných přepisech přímo, na rozdíl od Roberta Fica.

I v tomto případě je tedy zjevné, že tento samozvaný nový politik praktikuje staré manýry a chrání „svého“ člověka.

Michal Truban a jeho Progresivci

Jako poslední se autor článku zaměřil na Michala Trubana. Zde se zaměřil na provalení kauzy izraelské agentury Shaviv, která dělá kampaň straně Progresivní Slovensko.

„Agentura Shaviv je totiž podezřelá z plánování státního převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být i vražda premiéra,“ píše Gdovin.

​Na to Progresivci reagovali tak, že je vše jen v rovině nějakých podezření.

„My jsme se na to i ptali a bylo nám řečeno, že tam dělali standardní kampaň pro koalici opozičních stran tak, jako to dělají jinde ve světě,“ cituje slova odborníka PS na komunikaci Martina Burgra.

Dle něj tedy bude rozhodně zajímavé sledovat, co agentura Shaviv považuje za standardní kampaň a zda do ní spadá i vražda.

„Takže znovu. Žádné vyvození odpovědnosti, žádné ukončení spolupráce, jen samé výmluvy. Opět to můžeme porovnat s tím, jak u vládní strany Směr žádají okamžité vyvození odpovědnosti pouze na základě podezření, ale samotní Progresivci dělají přesný opak,“ míní Gdovin.

V závěru pak autor píše, že se opravdu ukazuje, že Progresivci chrání své lidi. Proto se podle něj nejedná o žádnou novou politiku, nýbrž o pokračování té staré.

„Je však pozitivní, že tyto skutečnosti vyplývají na povrch před volbami. Lidé alespoň mohou jasně vidět, že jsou to jen předvolební fráze, ale skutek utek. Naši ultraliberálové tak svými dosavadními postoji jasně prokázali, že nejsou o nic lepší než takzvaní staří politici,“ napsal závěrem.