Pamatujete si na nedávný příběh s americkým kongresmanem Brianem Mastem, který poblahopřál omylem svému vojenskému námořnictvu fotografií ruského křižníku Petr Veliký? S ruskou hypersonickou protilodní raketou Cirkon je tomu právě naopak: články o ní jsou často ilustrovány zobrazením americké experimentální hypersonické rakety X-51 Waverider. Také The Military Watch Magazine udělal nedávno tuto chybu. Vysvětlíme to. Oficiální prezentace podoby první rakety této třídy ve světě, ruského výrobku Cirkon, zatím ještě nebyla. Probíhají zkoušky, a očekává se, že raketa bude zařazena do výzbroje v nejbližších několika letech.

Cirkon má snad opravdu něco společného s Waveriderem, bude ale spíše podobný indické hypersonické střele BrahMos-II, kterou nikoli bezdůvodně pokládají odborníci za první exportní verzi budoucího Cirkonu.

Faktem je, že první rusko-indická raketa BrahMos je přesnou kopií předchůdce Cirkonu, ruské střely 3M55 Onyx, což svědčí o dávných stycích ruského Vědecko výrobního strojírenského sdružení (projektantu Onyxe) s Indií. Cirkon projektuje právě tato konstrukční kancelář, a proto bude logickým předpokladem, že nadějná rusko-indická hypersonická střela BrahMos-II má stejný zevnějšek.

Má se za to, že Cirkon bude skoro jistě mimořádně efektivní proti jakýmkoli lodím včetně hladinových. Jsou tu ale také nuance.

Jak daleko letí Cirkon?

The Military Watch Magazine píše zcela správně o „prvořadé úloze Cirkonu“ v modernizaci ruského vojenského námořnictva, avšak čísla, která uvádí, nejsou vždy přesná. Časopis například oznámil, že rychlost rakety bude činit kolem Mach 9, a dolet bude 1000 kilometrů.

V médiích byla zatím jen informace o tom, že rychlost nové rakety může přesahovat Mach 8 v jednotlivých okamžicích letu. Je třeba chápat, že hypersonická raketa může letět jak po vysoké, tak i po nízké dráze. Ve velké výšce bude odpor vzduchu, a tedy i tepelné zatížení minimální, takže dosažení podobné rychlosti bude možné. V malých výškách bude rychlost rakety nejspíše znatelně menší.

Hodnověrná informace o doletu Cirkonu zatím také není. Vyslovují se jen předpoklady, že dolet podobné rakety bude sotva kratší než 400 nebo 500 km.

„Až 1000 kilometrů“ – to je ten nejoptimističtější odhad. Nadzvukové rakety podobné Cirkonu mají v zásadě značně menší dolet, protože tak velké rychlosti si vyžadují více paliva, než rychlosti „úsporných“ podzvukových raket. To znamená, že k překročení „psychologické“ hranice jeden tisíc kilometrů budeme potřebovat velmi vážný pokrok v takových oblastech, jako jsou nauka o materiálu, tepelná ochrana a výroba motorů.

Rusko sází na lehké lodě

Autor článku v The Military Watch Magazine podotýká, že Rusko věnuje větší pozornost výstavbě poměrně lehkých lodí, a to je také správné. Následuje ale zase nepřesná informace: fregatě Admirál Gorškov se připisuje 72 odpalovacích zařízení vertikálního startu, ve skutečnosti ale má 32 odpalovacích zařízení protiletadlových raket komplexu Redut (rychlost až 2100 km/h, dolet až 150 km) a 16 vertikálních odpalovacích zařízení útočného raketového komplexu Kalibr-NK, v němž se používají rakety Kalibr a Onyx (dolet na mořské cíle 300 a 600 km, rychlost až Mach 3), a v perspektivě mohou být do výzbroje zařazeny i hypersonické rakety Cirkon.

Raketami Cirkon mohou být vybaveny mnohé lodě a ponorky, na nichž je v současné době instalován nebo se instaluje raketový komplex Kalibr s vertikálním startem. Právě pro tato odpalovací zařízení se projektuje nová raketa. Porovnáme-li Kalibr s Cirkonem, uvidíme, že ten poslední je znatelně efektivnější právě v překonání mohutného a několikastupňového systému protivzdušné obrany útočné skupiny lodí díky možnosti horizontálního a vertikálního manévru hypersonickou rychlostí. Kalibry jsou nesporně dobré pro likvidaci pozemních cílů, avšak pro moderní PVO letadlových lodí budou snadnějším cílem, než Cirkony.

Jak „obešli“ Rusové Smlouvu INF

Poněkud složitější je zatím situace s dvěma velkými sériemi malých raketových lodí projektů 21631 Bujan-M a 22800 Karakurt. Má se za to, že i přesto, že jsou tyto lodě vybaveny raketovými komplexy Kalibr-NK s podobnou konstrukcí a možnostmi, sotva budou moci zajistit použití mnohem těžších raket Cirkon. Ostatně protilodní potenciál těchto malých lodí není tak velký, aby bylo možno uvažovat o použití tak seriózní protilodní zbraně. Malé raketové lodě se projektovaly jakožto mobilní odpalovací rampy pro rakety s plochou dráhou letu Kalibr s doletem přes 2000 km, jejichž rozmístění na souši dříve nebylo možné kvůli Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

Zmíněné lodě nemají ani vlastní prostředky pro zachycení dalekých mořských cílů, a na velké vzdálenosti mohou zasahovat jen cíle s předem známými souřadnicemi (tedy pozemní cíle). A právě tato „práce“ těchto lodí byla skvěle ukázána v Sýrii.

Připomeneme také, že tyto lodě se mohou přesunovat vnitřními vodními cestami z jednoho mořského bojiště na druhé, jsou poměrně levné ve výrobě a staví se v současné době skoro výhradně z domácích materiálů, nebo za použití součástí od čínských spojenců.

S výstavbou větších lodí třídy korveta a fregata jsou určité problémy vyvolané zastavením vojensko-technické spolupráce s Ukrajinou, která dodávala pro tyto lodě pohonné jednotky. Týká se to například fregat projektů 22350 a 11356R. V nejbližších letech však bude výroba motorů pro podobné lodě zahájena také v Rusku, což umožní dohnat zameškané po roce 2014.

Pokud jde o ponorky, ne všechny nosiče budou moci vzít na palubu Cirkony – například neatomové ponorky projektu 06363, které nyní přicházejí do složení Vojensko-námořních sil Ruska a používají rakety Kalibr z torpédometů, nebudou moci nést větší Cirkony. Avšak atomové ponorky projektů 885/885M s vertikálními odpalovacími zařízeními je unesou. Má se také za to, že právě čelní ponorka projektu 885 Severodvinsk se účastní testování nové rakety.

Může Cirkon zničit letadlovou loď?

V tisku je raketa Cirkon někdy označována za „zabijáka letadlových lodí“, a přitom se upřesňuje, že právě těch „amerických“. Nechme stranou příslušnost loďstvu té či oné země a položme si otázku, jestli bude moci Cirkon určitě zničit letadlovou loď? Na papíře a ve fantastickém scénáři nesporně ano. Vezmeme-li osamocenou letadlovou loď a odpálíme-li na ni 5 nebo 6 Cirkonů, podobný útok bude s velkou pravděpodobností mít za následek vyřazení bojové lodě z provozu. V tomto scénáři se ale nebere ohled na skutečnost, že letadlová loď nebývá nikdy sama. Mluvíme zpravidla o nutnosti likvidace útočné skupiny lodí, do níž patří kromě letadlové lodě také několik úctyhodných ochranných lodí, ponorky, a také palubní letectvo včetně letadel včasné výstrahy. Takže útočná skupina lodí zajišťuje nepřetržitou obrannou zónu o poloměru nejméně 400 kilometrů. Vychází, že loď musí zachytit a identifikovat cíl, přiblížit se k němu na dostřel, odpálit rakety Cirkon a pokusit se zůstat naživu, protože start raket demaskuje jejich nosič téměř na 100 procent.

A zde jsou dva okamžiky:

1. Je nutno, aby někdo ukázal cíl zvenčí, protože ani jedna moderní loď nemůže „nahlédnout“ za obzor. Jsou tedy nutné buď družice, nebo dálkové letectvo, které se může zase stát obětí letounů, které letadlovou loď chrání.


2. Je možné se kradmo přiblížit v ponorce a odpálit rakety, avšak životnost zachycené ponorky je v moderní válce velmi krátká. Ztráta každé ponorky možná i stojí za zničenou nepřátelskou letadlovou loď. Ale dokonce při salvovém odpálení osmi Cirkonů nebude stoprocentní pravděpodobnost toho, že všechny rakety cíl zasáhnou. Sestřelit je sice mnohem složitější, než obyčejné rakety, ale moderní lodě jsou vybaveny velmi výkonnými komplexy PVO typu Aegis a systémy poslední obrany typu Phalanx CIWS. Takže určité procento útočících raket bude ztraceno, a zásah těch ostatních letadlová loď možná přežije. Když budou rakety samozřejmě v nejaderné verzi.

Jaderná střela a válka bez vítěze

Má snad smysl uvažovat o použití Cirkonů v atomové variantě, jde ale o scénář války, v níž nebudou žádní vítězové. A jakožto jaderný systém zadržování útočných skupin lodí mají Cirkony právo na existenci a mohou zajistit potenciálnímu nepříteli zaručenou škodu s fatálními následky.

Zkrátka, dokonce i tak mohutná zbraň, jakou má být Cirkon, nevyřeší zdaleka všechny problémy a neodvolává nutnost plnohodnotné modernizace Vojensko-námořních sil RF. O což Rusko právě usiluje. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.