V pátek po celém Katalánsku demonstrovalo zhruba půl milionu lidí. Vadí jim mnohaleté tresty vězení pro katalánské vůdce, kteří se pokusili odtrhnout od Španělska. Během akce vypukly nepořádky. Demonstranti házeli Molotovovy koktejly a dýmovnice, zapalovali popelnice a vzduchem létaly i dlažební kostky.

Policie reagovala nasazením obušků, ale i střelbou gumovými projektily. Několikrát dokonce najížděla autem do davu, aby ho rozehnala.

„Ne, to není v Rusku nebo v Číně. To je v EU: Na jedné ulici se policejní auta rozjela velkou rychlostí ve snaze lidi rozehnat. Policie demonstraci rozháněla i obušky i střelbou gumovými projektily,“ reagoval na zásah policie Ovčáček.

Podle něj jsou liberální politici a aktivisté v Česku ve své podpoře demonstrací vybíraví. Podle něj jim násilnosti ze strany pořádkových sil a tvrdé tresty pro katalánské politiky nevadí.

„‪Teď budou liberálové mlčet. Jako správní totalitáři totiž vidí svět ideologicky. Někde jim slzný plyn vadí, jinde tleskají,“ komentoval dále Ovčáček.

Podobným způsobem reagoval i komunistický poslanec Zdeněk Ondráček.

Protesty v Katalánsku

V říjnu 2017 katalánská vláda organizovala referendum o nezávislosti Katalánska na Španělském království. Účastnilo se ho 43 % registrovaných voličů, kteří se drtivými 92 % hlasy vyslovili za nezávislost. Následně místní parlament vyhlásil nezávislost. Madridská vláda výsledky neuznala a katalánskou autonomii naopak omezila.

Tento týden španělský Nejvyšší soud odsoudil bývalého místopředsedu katalánské vlády Oriola Junquerase za podněcování vzpoury a zpronevěru finančních prostředků státu na třináct let vězení. Další ministři dostali devět až dvanáct let za mřížemi. Na uprchlého bývalého premiéra Carlese Puigdemonta byl vydán mezinárodní zatykač. Ten nyní žije v belgickém Waterloo.

Právě vynesení rozsudku vyvolalo v Katalánsku generální stávku. Do ní se ve většině sektorů zapojilo kolem necelých 50 %. Společnost Iberia zrušila 12 letů mezi Barcelonou a Madridem a dalších 36 letů zrušily nízkonákladové aerolinky Vueling. Hlavní silnice do Barcelony zablokovali demonstranti.

Své pobouření nad rozsudkem i zásahem policie vyjádřil i předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Ten tvrdí, že Španělsko, které je členem Evropské unie a NATO, se násilným způsobem snaží potlačit úsilí Katalánců o sebeurčení. Odsoudil i absenci reakce na počínání Madridu ze strany EU.

„Evropské unie se přitom honosí údajnými demokratickými hodnotami. V případě Španělska je Evropská unie otevřeně na straně násilí, které španělská vláda páchá na katalánském národu a na demokracii,“ napsal Okamura na Facebook.

„Katalánští politici byli odsouzení za tu nejdemokratičtější věc – za to, že zorganizovali lidové hlasování občanů Katalánska (referendum), ve kterém se občané vyjádřili ke svému právu na sebeurčení. Španělská vláda ukázala, že demokracie a svoboda občanů a národů ji nejen nezajímají, ale je ochotná je kdykoli násilím potlačovat a nehodlá nějakou hru na demokracii tolerovat,“ doplnil.

Podle něj situace v Katalánsku připomíná turecký zásah proti Kurdům na severu Sýrie. Šéf SPD rovněž soudí, že by Česká republika měla být na straně katalánských demonstrantů, neboť i ona v minulosti uplatnila své právo na sebeurčení a odtrhla se od Rakouské monarchie.

„Držme jim nejen palce, a pokud je v našich silách, pojďme udělat maximum pro to, aby svobodu poznali ti, kdo jsou dnes za ni dnes bombardovaní nebo věznění,“ uzavřel.

Nehledě na zásah Madridu ve čtvrtek 17. října předseda katalánské vlády Quim Torra pohrozil novým referendem o nezávislosti. Torra chce naplnit právo na sebeurčení v nejkratší možné lhůtě, a sice ještě v tomto volebním období, které končí v roce 2021.