Podle Krutikova představuje tání věčně zmrzlé půdy hrozbu jak pro infrastrukturu, tak pro velké množství staveb v Arktidě. Podle něj je navíc zkoumaní permafrostu jednou z priorit státu.

„Tento problém musí být vyřešen, jelikož škody každým rokem rostou,“ zdůraznil náměstek ministra.

V září vědci z Tomské státní university informovali o tom, že v tundře Jamalsko-něneckého autonomního okruhu objevili „oázy“ s rychle rostoucími keři a trávou. Tvrdí, že taková klimatická anomálie je způsobena právě táním permafrostu.

Změny klimatu budou mít negativní dopad

Nedávno vědci informovali o tom, že změny klimatu se negativně projeví na zdraví všech lidí a zvýší riziko sezónní alergie, nemocí srdce a plic.

Uvádí se, že nejzranitelnější skupinou v extrémních klimatických podmínkách jsou děti, těhotné ženy a starší lidé. Klimatické změny působí rovněž na účinnost a bezpečnost léků, například infuzních roztoků. 

Globální oteplování může rovněž značně zkomplikovat činnost zdravotnických organizací. Podle výsledků řady průzkumů, na které se odvolává Science Alert, se snižuje doba přežití pacientů s rakovinou plic, bylo-li jejich léčení přerušeno kvůli živelné pohromě.

​Spolu se zvýšením průměrných teplot navíc budou rostliny dlouhou dobu produkovat více pylu, což způsobuje šíření alergie. Podle odhadu vědců se může alergie projevit v důsledku globálního oteplování až u 20 % obyvatel Země. Zvýšení koncentrace kysličníku uhličitého může zhoršit symptomy, včetně ucpání nosu, rýmy a otoku sliznice.

Horké počasí zvyšuje obsah smogu, který zase zvyšuje riziko předčasného porodu u těhotných žen. Novorozenci mohou mít problémy s dýcháním a časté infekce. K dalším negativním následkům patří častá dehydratace, rakovina kůže, střevní infekce, šíření hemoragických horeček a dalších tropických chorob, mozková mrtvice, psychické a neurologické poruchy a také velká pravděpodobnost traumat v důsledku různých nehod a násilí kvůli zhoršení světové demografické situace.