Prý se u nás učitelé stydí učit sexuální výchovu. Máme nejednotnou koncepci výchovy…

Tímto problémem se zabývám už 30 let a mám takový dojem, že se to za 30 let moc nezlepšilo. Před jistou dobou Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že nejméně 30 % učitelů není schopno sexuální výchovu učit, a to proto, že daní učitelé mají k sexu odtažitý vztah a nejsou s to o něm hovořit. Pořádali jsme právě pro učitele různé pregraduální, postgraduální kurzy, vždy záleželo na ředitelích té které školy. Byly však školy, kde vše fungovalo dobře. Pak byly zase jiné, kde sexuální výchova vázla.

„Internet je pro sexuální výchovu na školách určitým nebezpečím.“ (MUDr. Radim Uzel)

V současné době se mi zdá, že se situace komplikuje tím, že žáci používají v hojné míře internet, který přináší krom informací také dezinformace. Učitelé jsou konfrontováni s různými všelijakými divokými nápady, které se jednotliví žáci na internetu dočtou. Je zapotřebí uvést, že některé učitele to může do jisté míry i kompromitovat, protože si je žáci natáčejí na mobil. Baví je, jak je ta učitelka rozpačitá, jak nedokáže o situaci hovořit… Bohužel ministerstvo nemá ujasněnou koncepci sexuální výchovy. Ta má být zařazena nikoli jako samostatný předmět, ale má být průnikem ostatních výukových předmětů.

„Na některých školách v ČR se od sexuální výuky dokonce upouští.“ (MUDr. Radim Uzel)

Jak říkám, v některých školách sexuální výuka funguje, hodně zde záleží na řediteli školy. Já sám mám zkušenosti, že mnohé školy od sexuální výuky dokonce ustupují. Objednali si mě na příští rok do Jihlavy, kde jsem měl promluvit k žákům 8.-9. tříd. Zrovna dnes jsem obdržel telefonát, že tam nastoupil nějaký nový zástupce ředitele, který mou přednášku zrušil. Žádná sexuální výchova na té škole nebude. Někde se přístup k sexuální výuce zlepšuje, jinde zhoršuje. Bylo by moudré, aby ministerstvo školství pověřilo jednoho člověka, který by eventuálně připravil nějaký koncept jednotné sexuální výchovy pro všechny školy u nás.

Člověk by řekl, že sex matka příroda zařídila tak nějak stejně. Je tu snad patrný nějaký pokrok? Lze čekat přímo zvláštní (revoluční) inovace v předmětu sexuální výchovy?

V současné době v některých severských zemích jako Švédsko, Dánsko, Norsko, je sexualita považována za základní znalost. Dokonce to funguje jako samostatný školní předmět. Ne, že by se z toho známkovalo. Je to tam začleněno do osnov. Když dnes dorůstá ve Švédsku dítě, již jeho babička měla ve škole sexuální výchovu. Je pochopitelné, že tam je situace jiná než u nás. Ministerstvo školství bylo u nás jednu dobu vedeno i katolickým knězem, jindy bylo v rukou KDU-ČSL. Ti, když slyšeli sexuální výchova, je to, jako když zamáváte na býka červenou muletou. Považují to za nemravnost a neslušnost.

Mohl byste odlišit na základních školách rodinnou výchovu od sexuální výchovy?

Sexuální výchova musí být součástí rodinné výchovy. Nepochybně. V ČR jde ze slova SEX určitý „strach“. V českém kontextu je to vždy něco nemravného, neslušného. Sexuální výchova by měla být od školky. Už tam by se měly děti dozvědět něco o prevenci, o sexuálním zneužití, už dítě v předškolním věku musí dostat informaci, že ten chlapeček to má jiné než holčička. Děti musí být seznámeny se základy reprodukční biologie. Tohle všechno obsahuje sexuální výchova pro předškolní děti. Samozřejmě s přibývajícími léty se témata upravují.

Sexuální výchova musí být v souladu s výchovou, s rodinou. Jeden ministr, konkrétně Petr Piťha, se divil a odvětil: „Vždyť my s rodiči nemluvíme.“ Já mu na to povídám: „Pane profesore, vždyť už za nás bylo Sdružení rodičů přátel školy (později SRPŠ). Bylo normální, že učitelé komunikovali s rodiči o výchově dětí. Diskutovalo se, v jaké formě by se dětem-žákům měly ty které otázky zpřístupnit.“

Máme dost učebnic, literatury?

Literatury máme habaděj. Osobně bych volil tištěnou literaturu před informacemi z internetu. Internet přináší spoustu dezinformací. V současné době razím heslo, že internetové informace pro těhotné ženy by měly být přímo zakázány. Ženy se dovídají o porodu tak strašné věci, že pak chtějí rodit doma, v lese, na poli, na stromě, chtějí sníst placentu… Opravdu ženy dostávají strašné informace. Je třeba protěžovat tištěný materiál. Naštěstí je ho dost.

Co by se mělo přece jen udělat na ministerstvu?

Měli by se tam postarat o sjednocení koncepce…

Děkujeme za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.