Koudelka se v první řadě soustředil na to, jak se Úmluva odrazí v otázce násilí na ženách. Zde si totiž advokát stojí za tím, že dokument nic nepřináší. V ČR totiž právní řád trestá násilí na lidech z jakéhokoli důvodu a zajišťuje rovnost i z pohledu pohlaví.

„Naše úprava o trestání násilí je dostatečná,“ tvrdí s tím, že pokud v ní něco budeme chtít změnit, pak to bude možné i bez Istanbulské úmluvy.

Istanbulská úmluva posiluje migraci

Pokud jde však o migraci, Koudelka se domnívá, že ji daný dokument posiluje. Podle jeho názoru totiž poskytuje větší práva cizincům, stejně jako povinnost státům poskytnout azyl z důvodu genderové příslušnosti.

„Ovšem, jak je tento pojem nově chápán, nejde jen o násilí na ženách, ale například to, že někdo se považuje za ženu, i když je muž, a jeho stát původu nepreferuje transsexualitu či veřejné projevy sexuální orientace. To jsou oblasti, kdy je tvrzení migrujících osob těžko ověřitelné. Úmluva stanoví povinnosti států v oblasti migrace s výhodami pro cizince. Avšak státy vznikly, aby prvotně pečovaly o zájmy svých občanů,“ míní.

„Posílení nátlakových organizací“

V komentáři advokáta zaznělo také to, že součástí tohoto dokumentu jsou obecné a neurčité pojmy, které se dají lehce ideologicky zneužít.

„Vyzývá státy k posílení různých nátlakových organizací s politickými cíli. Fakticky jsou státy tlačeny do jejich finanční podpory. Přitom financování nátlakových organizací s politickými cíli z veřejných peněz je u nás kritizováno jako nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky,“ uvádí.

​Koudelka pak zmiňuje také to, že některé závazky v Úmluvě, jako je ku příkladu snaha vymýtit nevhodné zvyky a tradice, či to, že muži a chlapci budou aktivně zapojeni do prevence za účelem naplnění úmluvy, mají stejný efekt, jako měla před rokem 1989 i ideologická školení mužstva v komunistické armádě. „Úmluva tlačí na státy, aby více regulovaly své občany,“ domnívá se.

Jaké je možné nebezpečí?

Pokud jde o možné nebezpečí tohoto dokumentu, to dle Koudelky nespočívá v jejím textu, ale spíše v budoucí aplikaci.

Poukazuje na to, že v současné době stále více moci přechází od moci výkonné a zákonodárné k té soudní. A to by mohlo mít prý určitý dopad.

„Soudci jsou ve funkci trvale a někteří propadli aktivistické touze měnit svět k lepšímu. Není nic horšího než snaživý úderník v taláru, který chce vynutit své vidění dobra. Přitom vtahování různých konceptů dobra do práva bylo příznakem totalitních režimů, činili tak nacisté i stalinisté,“ dodal.

Naráží tak na to, že by mohl nějaký soudce klidně tento dokument a jeho obecné a neurčité pojmy využít k prosazení svých priorit, a to i proti vládám a parlamentům. „Nedivil bych se, kdyby soud v budoucnu na základě úmluvy prohlásil za protiprávní velikonoční tradici pomlázky,“ dává příklad.

Je správné, aby náš stát úmluvu neratifikoval

Koudelka se v závěru snažil vysvětlit také to, proč si myslí, že je správné, aby náš stát úmluvu neratifikoval. Vše se pokusil ještě demonstrovat na příkladu situace v USA.

„Příkladem může být Nejvyšší soud USA, který v roce 2015 prohlásil zákaz homosexuálních sňatků praktikovaný některými státy americké unie za protiústavní. Uznal těsnou většinou 5:4 nové pojetí manželství i jako svazek dvou žen nebo dvou mužů a argumentoval přitom americkou ústavou. Jsem přesvědčen, že tvůrci americké ústavy z roku 1787 by se divili, co jim to Nejvyšší soud v 21. století dává do úst. V tehdejší době bylo manželství jinak než jako svazek muže a ženy nemyslitelné. Pět soudců se tak nadřadilo nad tisíce členů kongresů USA a jeho členských států, kteří jsou z ústavy oprávněni k ústavní změně,“ tvrdí.

Istanbulská úmluva

Istanbulská úmluva představuje nejkomplexnější mezinárodní smlouvu o boji proti násilí páchaném na ženách.

Dokument byla přijat v Istanbulu v roce 2011 všemi 47 členskými zeměmi Rady Evropy a měl by bránit, jak již bylo uvedeno, násilí na ženách. Má v sobě shrnuty standardy zabránění násilí, zabezpečení ochrany a trestného stíhání zločinců.

Úmluva se často kritizuje, postavilo se proti ní několik církevních organizací. Velký ohlas sklidilo kázání Mons. Petra Piťhy, který prohlásil, že dohoda bude prospívat homosexuálům.

Podle českého prezidenta Miloše Zemana je tato Úmluva zbytečná, protože v Česku na rozdíl od muslimských zemí nehrozí ženská obřízka nebo vynucené sňatky.