V příspěvku se Majerová Zahradníková vyjádřila i k tomu, co podle ní takové přemisťování uprchlíků ve skutečnosti znamená.

„Tolik moralizování, tolik vzletných slov, a nakonec i Německo nepřijme ani polovinu uprchlíků, které přislíbilo... Není divu. Celé přesídlování je jen a pouze pokrytecké sociální inženýrství. Přestaňme už živé lidské bytosti posunovat jako figurky na šachovnici. Přestaňme si hrát na to, že kdo přijme více lidí z Afriky či Asie, je lepší Evropan. Je tomu přesně naopak. Tohle novodobé stěhování národů poškozuje ve stejné míře země třetího světa i náš kontinent.“

Pod příspěvkem pak poslankyně PS PČR za Olomoucký kraj sdílela článek, který pojednává o tom, že státy Evropské unie nesplnily svůj slib na přerozdělení 50 000 uprchlíků. V rámci přesídlovacího dvouletého programu, který má skončit letos na konci října, totiž bylo přemístěno pouze 37 520 osob. A právě Německo, které dříve slibovalo přijmout 10 200 lidí, ve skutečnosti přijalo jen 4 800 uprchlíků.

Reakce na sociální síti

Status první místopředsedkyně hnutí Trikolóra se setkal především s kladnými ohlasy. Lidé většinou psali, že má Majerová Zahradníková pravdu a že se jim trefila do názoru: „Zlatá slova.“

„Konečně to někdo řekl slušně a ví, o čem mluví,“ podotýkali další.

Další uživatelé se vyjadřovali i k samotnému článku. Podle nich jde totiž o důkaz, že zde „nejde o žádnou spontání migraci či útěky z válek, ale o posvěcené a řízené přemisťování osob. „Bohužel ti, co by to opravdu potřebovali, tak se jim pomoc nikdy nedostane,“ myslí si.

Jiní podotýkali, že jen můžeme očekávat, kdy ostatní země začnou Česko obviňovat z nedostatečné aktivity.

„Jen můžeme očekávat, kdy začnou tihle sociální inženýři z Německa v čele s Merkelovou obviňovat ČR, že nebyla nápomocná s tímto nesmyslem,“ míní.

Několik jedinců se pak pozastavuje i nad rolí EU, která, dle jejich slov, „hlavně není schopna ani ochotna chránit své vlastní hranice“. „Je to jen pohodlnost nebo záměr?“ ptají se.

Přesídlovací program pro uprchlíky

Uvádí se, že daný program bere uprchlíky registrované UNHCR ze zemí, jež nejsou schopné je ubytovat. Poté je jeho úlohou je předat do zemí, které souhlasily s tím, že je budou hostit. Konkrétní hostitelská země pak za jednoho uprchlíka získá částku 10 000 eur (257 500 Kč) určenou na integrační procesy.

​Tento typ programů se však poslední dobou kvůli migrační krizi stal ožehavým politickým tématem. Podle některých se totiž jedná o skryté pokusy EU zbavit národní státy suverenity.

I Česko se v roce 2015 dobrovolně přidalo k evropskému uprchlickému programu. Konkrétně naše republika přislíbila, že přesídlí 400 uprchlíků z třetích zemí. Uvádí se však, že do poloviny minulého roku fakticky přesídlila jen 52 uprchlíků.

Migrační krize v EU

Evropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015.

Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánskou a středomořskou trasou. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu.

Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané, a také z Afriky a západního Balkánu.