„Bylo to schváleno v půl jedné v noci. Paní předsedkyně (Sněmovny Miroslava) Němcová vyhlásila přestávku, potom ukončila přestávku. Bylo to schváleno o jeden hlas, velice nestandardně nějakým poslancem, který byl stíhán, nevím za co," okomentoval premiér schválený před sedmi lety poslanci zákon o církevních restitucích, kdy ze 182 přítomných poslanců hlasovalo pro zákon 93.

Andrej Babiš trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54 miliard korun.

„Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo," řekl.

Dle politika se příjmy mají danit a to se týká i církve. Nicméně premiér úterní rozhodnutí soudu respektuje.

„Já si myslím, že příjmy se mají danit. My toto respektujeme (rozhodnutí soudu), ale to nic nemění na tom, že příjmy se mají danit a že to bylo předražené," dodal premiér.

Ústavní soud v úterý 15. října rozhodl o zrušení daně uvalené na finanční náhrady církevních restitucích. Spornou část zákona zrušil. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020.

Zdanění původně prosadila vláda ANO s ČSSD s podporou KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Soud také vysvětlil, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Prezident Miloš Zeman, Babiš i další vládní politici prohlásili, že rozhodnutí je třeba respektovat.

Restituční zákon počítá s tím, že české církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, kromě toho dostanou během 30 let finanční kompenzaci za majetek, který není možné vydat, v hodnotě 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.

Podle KSČM by stát mohl v případě opačného rozhodnutí získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Od roku 2013 stát vyplatil církvi 12 miliard korun.