Na jednání výboru Babiš zdůraznil, že energetická bezpečnost je pro vládu prioritou. Připustil ale, že jaderné bloky již měly být dávno ve výstavbě.

„U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl poslancům Babiš. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita,“ dodal.

Jaká přesně ustanovení unijního práva mohou být porušena a jaké mohou být následky, neupřesnil.

Premiér dále sdělil, že Česká republika bude během jednání o víceletém finančním rámci EU na období 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získala finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality. Zdůraznil, že ke snižování emisí skleníkových plynů musí docházet, aniž by byl poškozen český průmysl.

Dostavba Dukovan

Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny, a sice Dukovany, ve které jsou čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů (MW), a Temelín se dvěma bloky o celkovém výkonu 2164 MW. V nejbližší době vláda počítá s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech o výkonu 1200 MW.

Letos k tomu získala souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by stavební práce v Dukovanech mohly začít kolem roku 2030 a blok by měl být hotový do deseti let.

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v obou jaderných elektrárnách. Začátkem července vláda schválila investorský model staveb nových bloků. V obou jaderných elektrárnách investory budou dceřiné společnosti ČEZ. V případě Dukovan se bude jednat o EDU II a u Temelína ETE II. Investice by měla být placena skupinou ČEZ, a to jak externím financováním, tak i vlastními zdroji. Za určitých podmínek, ale bude moci ČEZ svou dceřinou společnost, která má stavbu na starosti, předat státu.

Spor o státní podporu

Rakouští politici, jejichž země se dlouhodobě staví proti využití jaderné energetiky, pohrozili, že mohou podat žalobu na Českou republiku kvůli výstavbě nového bloku v Dukovanech.

Zda nedošlo k porušení evropské legislativy, se zkoumalo v případu výstavby dvou jaderných elektráren v Evropě. Příčinou má být údajná nedovolená státní podpora. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf uvedl, že čeká na vyjádření českých úřadů, jak bude stavba financována.

V minulosti se možné porušení evropského práva kvůli údajné zakázané státní podpoře zkoumalo u britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, a maďarské elektrárny Paks, na níž pracuje ruská firma Rosatom.

V obou případech Evropská komise rozhodla, že k porušení práva nedošlo. Rakousko ale napadlo rozhodnutí u Soudního dvora EU. Ten v minulém roce potvrdil rozhodnutí Komise v případě Hinkley Point a na soudní rozhodnutí v případě Paks se zatím čeká.