Fotografie se objevila na veřejně přístupné doméně na webových stránkách NASA. Hubbleův vesmírný dalekohled sleduje galaxie všech tvarů, velikostí, jasů a orientace ve vesmíru, a jen zřídka se mu povede vyfotit takový objekt zboku.

Jeden z takových vzácných snímků představila NASA. Je na něm vidět spirální galaxie s názvem NGC 3717. Nachází se asi 60 milionů světelných let od Země ve směru souhvězdí Hydry.

„Při pozorování spirály téměř z profilu lze získat pocit jejího trojrozměrného tvaru,“ píšou vědci.

„Spirální galaxie mají ve většině svého prostoru tvar tenké palačinky. V jejich jádrech jsou jasná, kulová a hvězdami plná vydutí.“ Tato vydutí jsou jasně viditelné nad a pod diskem, což dává těmto galaxiím právě tvar podobný létajícímu talíři – pokud se na něj podívate zboku.

Objekt NGC 3717 však na fotografii není zobrazen úplně zboku. Bližší část galaxie je mírně nakloněna dolů a druhá strana je zase zvednuta nahoru. Tento úhel pohledu poskytuje dobrý výhled na celý disk a na centrální vydutí, z nichž je však viditelná pouze jedna strana.

Došlo k explozi středu Mléčné dráhy

Podle astronomů z Austrálie a USA došlo před několika miliony let ve středu Mléčné dráhy k Seyfertově explozi o síle 10 v 56 – 57 stupni ergů. Jednou ze stop exploze sou Fermiho gama rentgenové bubliny. Jedná se o dvě velké struktury pod středem a nad středem galaxie. Podle všeho je měla zrodit obří černá díra Střelec A* v době, kdy vykazoval ještě aktivitu.

Erupce vznikající při pohlcování látky a také výrony (jety), jež dosahují téměř světelné rychlosti, se dotkly Magellanova proudu, oblaků molekulárního vodíku, jež se táhnou od Magellanových oblaků k jižnímu pólu galaxie. Nyní je možné pozorovat remanentní záření proudu.

Další důkaz toho, že Mléčná dráha byla před 3,5 miliony let Seyfertovou galaxií, je vysoký stupeň ionizace některých oblaků z Magellanova proudu. Minimálním množstvím energie, která je potřebná na ionizaci, se odhaduje asi na 50 elektronovoltů. Proud se nachází asi ve vzdálenosti 200 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy, proto se mělo jednat o velmi silný výbuch. Vědci vyčíslili, že doba trvání byla asi 300 tisíc let.