V této situaci bude třeba nakupovat kromě plynu z plynovodu také stále více ruského zkapalněného plynu. Plynovod Nord Stream 2 však podle názoru Evropanů musí být uveden do provozu co možná nejrychleji.

Plyn dochází

V roce 2018 potřebovala Evropa 390 miliard kubíků importního plynu. Polovinu zabezpečilo Rusko: Gazprom dodal rekordních 201,7 miliardy kubíků. Po spuštění plynovodu Nord Stream 2 o kapacitě 55 miliard kubíků ročně se export značně zvýší.

Ředitel německé energetické společnosti Uniper (partner Gazpromu) Andreas Schierenbeck ale prohlásil, že ani Nord Stream 2 neuspokojí rostoucí evropskou poptávku. Podle jeho odhadu může deficit plynu na kontinentě dosáhnout 300 miliard kubíků ročně.

Nedostatek modrého paliva není ani tak výsledek zvýšené spotřeby Evropanů jako stálého poklesu vlastní těžby. V nizozemském Groningenu, na který připadala šestina celé těžby EU, konzervují vrty, a definitivní uzavření ložiska bylo nedávno přeneseno z roku 2030 na 2022.

Těžbu snižuje také Dánsko, které nepovolilo Rusku výstavbu úseku plynovodu ve svých vodách. Ložisko Tyra pozastavilo práci a nyní kupuje království plyn z německého plynovodu. Jak připomnělo Danmarks Radio, znamená to závislost na ruském plynu, protože Němci dostávají palivo právě od Rusů.

Analytici jsou přesvědčeni, že Dánové dají plynovodu Nord Stream 2 zelenou do měsíce, jinak budou proti Kodani vzneseny žaloby ze strany provozovatelů projektu v hodnotě mnoha milionů.

„Připomeneme rovněž snížení těžby a dodávek plynu z Norska a Velké Británie,“ řekl šéf Uniper. „Vzniká velmi podstatný rozdíl mezi poptávkou a nabídkou.“ Proto, je přesvědčen Schierenbeck, bude Evropa brzy potřebovat víc plynu z plynovodu a také zkapalněného.

Experti nevylučují, že tato prohlášení jsou kromě očekávání co nejrychlejšího ukončení výstavby Nord Steam 2 pokusem o uklidnění Američanů, kteří se snaží zaplnit evropský trh vlastním zkapalněným plynem. Washington spolu se spojenci všemožně brání v Evropě výstavbě ruských plynovodů mimo Ukrajinu, vyhrožuje sankcemi proti účastníkům těchto projektů.

Žádná volba neexistuje

Trump se rozčiluje. Německo chce dostávat 60-70 % energie z Ruska, ale zároveň počítá s tím, že Washington bude i nadále chránit Němce před „hrozbou z Východu“.

Berlín na to reagoval návrhem na výstavbu několika terminálů na příjem zkapalněného zemního plynu. „Chtějí ukázat Washingtonu, že budou nakupovat také jeho plyn, protože je hlavním spojencem v NATO. Ale nechtějí také přijít o staré smlouvy,“ vysvětlil Igor Juškov, přední expert Fondu národní energetické bezpečnosti.

Německé ministerstvo zahraničí ale i nadále opakuje, že americký zkapalněný plyn bude pro německé odběratele téměř o 30 % dražší než ruský plyn z plynovodu. A výstavba terminálů nebyla zatím zahájena.

Přitom, jak píše německý list Handelsblatt, bude-li tato výstavba zahájena, bude to výhodnější pro Rusy než Američany, poněvadž právě Rusko dnes obsadilo druhé (po Kataru) místo v dodávkách zkapalněného plynu do Evropy. USA jsou na třetím.

Podle pravidel EU musí každá členská země mít tři zdroje dodávek. Pro Německo činí plyn z Ruska a Norska dva, terminál na zkapalněný plyn bude třetím zdrojem. Jenže tento zkapalněný plyn nemusí být americký.

Dnešní situace se zkapalněným plynem na evropském trhu zjevně svědčí o tom, že také tady může zabezpečit očekávané zvýšení dodávek hlavně Rusko. Alternativní zdroje v podstatě nejsou. Norsko to například nemůže udělat kvůli vyčerpání svých ložisek v Severním moři.

„Norové musí jít na sever, do Norského a Barentsova moře. Nepospíchají však, protože za nynějších cen plynu nebudou nové projekty v severních šířkách prostě rentabilní,“ poznamenal Juškov.

Export nedokáže zvýšit ani Alžírsko, protože tam rychle roste domácí poptávka. Letos poprvé za téměř 40 let překročila 50 %. Přitom v místních ložiscích vytěžili za šest prvních měsíců letošního roku o 8 % plynu méně. Alžírsko proto přestává být velkým dodavatelem Evropy: export klesl o téměř 20 %, na 20,5 miliardy kubíků.

 Existují velké pochybnosti ohledně toho, že Evropané dají přednost politickým úvahám na úkor pragmatických zájmů a budou bránit zvýšení dodávek paliv z Ruska.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.