Autoři studie zjistili, že měsíční obchodní ztráty činí čtyři miliardy dolarů. Přitom odborníci, jak uvádí publikace, získávají „překvapivé závěry“, ze kterých vyplývá, že 45 procent ztrát připadá na na hlavu těch zemí, které sankce zavedly.

Na Evropskou unii připadá celkem 92 procent ztrát, které západním zemím způsobily protiruské sankce. Německo musí nést lví podíl, tedy 38 procent, což činí 667 milionů dolarů měsíčně.

Kromě toho je ve studiích také uvedeno, že francouzské společnosti nedokázaly  kompenzovat ztráty, které utrpěly v důsledku západních sankcí proti Rusku.

USA rozšířily sankce proti Rusku

Na konci září jsme informovali o tom, že Washington uvalil sankce na ruskou společnost, tři občany a na pět soudců. Omezení byla způsobena vyhýbáním se sankcí vůči Sýrii s cílem usnadnit dodávku paliva ruským ozbrojeným silám, které působí na Blízkém východě. Moskva označila nové sankce za absolutně nepřijatelné.

Protiruské sankce

Na konci června EU oficiálně prodloužila ekonomické sankce proti Rusku. Platnost končí 31. ledna 2020. Vedení EU podpořilo toto rozhodnutí jednohlasně a Evropská rada ho vydala v písemné formě. Protiopatření se týkají finanční, energetické a obranné oblasti ruského hospodářství a zároveň produkce dvojího využití.

Není to v zájmu států EU

V srpnu letošního roku okomentoval situaci se sankcemi také Daniel Růžička, který zastává funkci manažera české firmy Mikenopa. Právě tato firma poskytuje v Rusku moderní technologie a související služby v hotelech a obchodních centrech. Podle jeho slov sankce Evropské unie paradoxně pomohly tím, že se země mohla zaměřit na vlastní výrobu a snižovat závislost na dovozu. I když podle něj ruská ekonomika cítí následky sankcí, pokračuje v rozvoji své nezávislosti.

Podle Růžičky není pokračování  v sankčním nátlaku na Rusko politika, která je v zájmu států Evropské unie, a tedy i České republiky. Země je tímto podle jeho slov tlačena do „do náruče konkurence“, tedy Číny nebo Turecka.

Zhoršení vztahů se západními zeměmi

Vzájemné vztahy  Ruska a západních zemí se zhoršily v souvislosti se situací na Ukrajině a kolem Krymu, který se spojil s Ruskem po referendu na poloostrově. Západ obvinil RF ze zasahování a zavedl proti němu sankce, Moskva přijala opatření, zaměřila se na  nahrazování dovozu a nejednou prohlásila, že hovořit s ní jazykem sankcí je kontraproduktivní. Rusko opakovaně zdůrazňovalo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a subjektem Minských dohod o urovnání.