Sankce se týkají jednotlivců a organizací, které údajně nesou přímou odpovědnost za vývoj a používání chemických zbraní, jakož i těch, kteří jim poskytují finanční, technickou, materiální podporu a další pomoc. Zahrnují zákaz vstupu na území Evropské unie a zmrazení aktiv pro fyzické a právnické osoby.

Na seznamu je devět lidí: pět z nich se vztahuje k syrskému režimu a čtyři jsou podle EU zapojeni do incidentu v Salisbury. Je tam také organizace Syrské středisko pro vědecký výzkum (SSRC), které se údajně účastní programu vývoje chemických zbraní.

V říjnu loňského roku Evropská unie schválila nový mechanismus pro ukládání sankcí proti osobám „zapojených do vývoje a používání chemických zbraní kdekoli bez ohledu na jejich národnost a umístění“.

Orgány EU uvedly, že nová nařízení byla přijata „v rámci vývoje bezpečnostních opatření po incidentu v britském Salisbury“. Dříve byl mechanismus dohodnut na úrovni stálých zástupců členských zemí EU.

Americké sankce vůči Rusku

Na konci srpna vstoupil v platnost druhý balíček amerických sankcí proti Rusku, a to také kvůli incidentu v Salisbury. Ve Washingtonu tvrdili, že důvodem pro zavedení nových sankcí byl fakt, že Moskva neposkytla záruky nenasazení chemických a biologických zbraní v souladu s příslušným zákonem.

První sankční balík tohoto typu začal platit 27. srpna loňského roku. USA tenkrát omezily varianty pomoci Rusku, připustily jenom naléhavou humanitární pomoc v podobě „potravin a jiných zemědělských výrobků“.

Případ útoku na Skripala

V březnu 2018 byl na území Velké Británie otráven bývalý agent GRU Sergej Skripal a jeho dcera Julie. Incident vedl k velkému mezinárodnímu skandálu. Londýn uvedl, že do incidentu je zapojeno Rusko, Moskva to kategoricky popírá.

Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová tvrdila, že jed byl vyroben v Rusku, ale laboratoř Porton Down to popřela.

Ruská strana opakovaně navrhovala společné vyšetřování incidentu, ale Británie to ignorovala a odepřela přístup ke Skripalovým.