První odhady hovoří jasně – zvítězit měla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, která získala celkem 43,6 % hlasů. Za touto stranou se umístila opoziční Občanská koalice (KO). Ta měla podle odhadů získat 27,4 %. Další skončila Levice s necelými dvanácti procenty, konkrétně získala 11,9 % hlasů. Do Sejmu se dostala i strana Voleb se účastnilo celkem 61 % Poláků. Televize TVN24 uvádí, že Právo a spravedlnost bude mít ve 460 členném Sejmu většinu.

Nynější vláda Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost, si získala podporu občanů především kvůli nemalým sociálním dávkám. Například přídavek na děti je ve výši 500 zlotých (asi 3000 korun) měsíčně. Kromě jiného snížila i věk, kdy občané odchází do důchodu. Co se týče konzervativních voličů, ty oslovuje především svým důrazem na katolickou víru, dále vlastenectvím, vyznáváním ochrany tradiční rodiny.

Občanská koalice (KO), což je nejsilnější opoziční uskupení, slibovala, že pakliže by se dostala k moci, měla by zájem obnovit v Polsku principy demokratického státu. Podle ní právě tyto principy PiS porušuje.

Současná polská vláda je kritizována často ze strany domácí opozice i Bruselu z důvodu reforem soudnictví. Kvůli nim se totiž zvýšil vliv politiku na justiční systém.

Volby v Polsku

Celkem bylo za účelem voleb otevřeno 27 415 volebních místností, z toho bylo 329 v zahraničí a pět bylo na lodi. Valná většina zámořských místností se otevřela ve Spojených státech, tedy 48, v Británii to bylo 54 a v Německu 23.

Den před otevřením volebních místností v Polsku nadešel Den ticha. V souladu s polským zákonem dochází k „předvolebnímu tichu“ o půlnoci od pátku do soboty a pokračuje až do nedělního večera.

Během daného období je v Polsku zakázáno zveřejňování průzkumů veřejného mínění, včetně exit polls, dále se zákaz týká jakékoliv kampaně za konkrétní kandidáty a politické strany, výjimku netvoří ani shromáždění a demonstrace či distribuce propagačních materiálů kampaně.