• Vybrat den

    Duben 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    V Polsku začínají parlamentní volby. Poláci rozhodnou, kdo bude řídit práci vládního kabinetu

    13-10-2019 Sputnik CZ 34 341 slov zprávy
     

    První výsledky exit pollů budou ohlášeny dnes po 21:00.


    Poslanci sněmovny jsou voleni na otevřených seznamech stran v poměru k 41 vícemandátovým okresům. Volební práh je 5% pro strany a 8% pro koalice. Volby členů Senátu probíhají ve 100 jednomandátových obvodech.


    Podle Polské státní volební komise má volební právo 30 111 281 voličů.


    K provedení voleb bylo otevřeno 27 415 volebních místností. Z toho 329 v zahraničí a pět na lodích. Většina zámořských místností se otevře v USA - 48, ve Velké Británii - 54, v Německu - 23.



    Z výpočtů státní volební komise vyplývá, že ve volbách do Sejmu bude o jedno křeslo soutěžit 11 lidí. 5112 kandidátů se uchází o 460 mandátů. Rekordní konkurence byla zaznamenána v okrese 33 ve městě Kielce ve středním Polsku. Tady 210 kandidátů bojuje o 16 křesel. Konkurence ve volbách do Senátu je mnohem nižší. 278 uchazečů se uchází o 100 míst.


    V Polsku se tradičně považují za důležitější volby do sněmovny, protože dolní komora parlamentu se podílí na tvorbě vlády a řídí práci kabinetu.


    Které strany bojují o mandáty?


    Do boje o zastupitelské mandáty vstoupilo devět politických stran a sdružení.


    V důsledku losování Státní volební komisí je Polská lidová strana (PSL) zaregistrována a umístěna do hlasovacích lístků pod číslem 1. Číslo 2 dostala pravicová vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), číslo 3 Svaz demokratické levice (SLD), číslo 4 má spojení euroskeptiků Konfederace a číslo 5 opoziční Občanská koalice (KO), která je založena na největší opoziční straně Občanská platforma (PO).



    Den před otevřením volebních místností v Polsku nadešel Den ticha. V souladu s polským zákonem dochází k „předvolebnímu tichu“ o půlnoci od pátku do soboty a pokračuje až do nedělního večera.


    Během tohoto období je zakázáno zveřejňování průzkumů veřejného mínění, včetně exit polls, jakákoliv kampaň za konkrétní kandidáty a politické strany, shromáždění a demonstrace a distribuce propagačních materiálů kampaně.


    Za porušení „tichého režimu“ hrozí pokuta. Největší ve výši 500 tisíc až 1 milionu zlotých (od 125 do 250 tisíc dolarů), je poskytována za šíření dat z průzkumů veřejného mínění.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑