Sputnik se podíval na to, kdy těžba černého zlata ztratí svoji rentabilitu a lidstvo se bude muset obrátit na alternativní zdroje energie.

Kapka po kapce

Podle každoroční zprávy BP Statistical Review of World Energy na začátku roku celkový objem světových prozkoumaných zásob ropy činí 1,7 bilionu barelů. Největšími zásobami disponuje Venezuela – 303 miliard „sudů“, o něco méně má Saúdská Arábie – 297 miliard. Následují Kanada (167 miliard), Írán (155 miliard), Irák (147 miliard) a Rusko (106 miliard). Zásoby Spojených států amerických jsou mnohem nižší, USA disponují pouze 61 miliardami barelů.

Tady je nutné připomenout, že v roce 2018 globální trh narazil na deficit ropy. Při těžbě 94,7 milionů barelů ropy denně svět spaloval o 5,5 procent více – 99,8 milionů. K této situaci došlo kvůli umělému omezení produkce zemí OPEC, tímto krokem měly být zachovány přijatelné ceny.

Při takových ukazatelích ropa lidstvu vydrží 50 let. Problém ale spočívá v tom, že prozkoumané zásoby ještě nic negarantují, protože těžba není výhodná vždy. Na začátku října Rosnědra (pozn. ruský státní úřad pro řízení využití nitra Země) dokončil inventarizaci ruských ropných nalezišť, při které bylo zjištěno, že pouze 67 procent ruských nalezišť je ziskových. To znamená, že přibližně třetina zásob ropy nevrátí náklady na její těžbu.

Podobná situace je i v Číně. Před týdnem PetroChina (pozn. dceřiná společnost státní CNPC) v Sečuánské pánvi na severozápadě země objevila kolosální zásoby uhlovodíků. Zejména tam bylo objeveno okolo 358 milionů tun ropy (2,6 miliard barelů) a 740 miliard kubických metrů břidlicového plynu.

Ale experti pochybují, že se tyto zásoby někdy podívají na svět. Jejich těžba požaduje obrovské investice nejen do infrastruktury na transport a zpracování paliva, ale i do technologií na samotnou těžbu. Základní ložiska leží v hloubce 3,5 kilometru.

Metody jako hydraulické štěpení (pozn. vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem) jsou v takové hloubce nejen neefektivní, ale také mohou vyvolat ničící zemětřesení. Proto je pro Čínu mnohem levnější a bezpečnější import ropy, plynu plynovody a zkapalněného zemního plynu.

Břidlice přikázala dlouhý život

Pád cen ropy v roce 2014, jak uvádí v nedávné zprávě analytici IHS Markit, vedl k tomu, že investoři začali upřednostňovat financování perspektivních technologií těžby ropné břidlice. Vývoj břidlicových nalezišť vyžaduje mnohem méně času než hlubinné vrty, což logicky zaručuje rychlou návratnost investic.

Ale ukázalo se, že břidlicová ropa je jen dočasným řešením, o čemž jasně svědčí statistika amerického průmyslu. V prvním pololetí v zemi vytěžili pouze o jedno procento více ropy než za stejné období roku 2018, přičemž o rok dříve nárůst dosáhl sedmi procent.

Mluví to o tom, že klíčová naleziště téměř vyschla. Ještě v srpnu analytici Wood Mackenzie upozorňovali na to, že v klíčovém americkém břidlicovém regionu – Permská pánev – se značně zvýšily objemy vody, které se na povrch dostávají společně s ropou.

V prvních šesti měsících tohoto roku nové vrty Permské pánve produkovaly o 12 procent méně než v roce 2018 a o 16 procent méně než o rok dříve. Za takových podmínek jsou ropaři vynuceni k dalším novým vrtům, ale při ceně 60 dolarů za barel je to jednoduše neziskové. Experti uvádí, že i kdyby černé zlato zdražilo o deset dolarů, tak těžba břidlice v USA vzroste maximálně na 200 tisíc barelů denně, což je stejně mnohem méně než před rokem.

Nakonec i přes sliby těžařů břidlicové ropy se náklady investorů na těžbu nevrátily. Za deset let investovali o 200 miliard dolarů více, než vydělali.

Času mnoho nezůstalo

Problém s vysychající ropou mají i v Rusku. „Jestli nebudeme nic dělat, můžeme na negativní následky narazit už brzy. V roce 2018 očekáváme 553 milionu tun, na vrchol se dostaneme v roce 2021 – 570 milionů. Poté může začít postupné snižování a v roce 2035 můžeme těžbu snížit na 310 milionů, to znamená, že ztratíme 243 milionů z celkové těžby,“ oznámil v polovině září ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Zástupci ministerstva v návrhu Energetické strategie Ruska do roku 2035 vyjádřili přesvědčení, že se světová poptávka na černé zlato začne snižovat už na začátku 30. let. Podobný názor má i Mezinárodní energetická agentura, jejíž experti jsou přesvědčeni, že vrcholu bude dosaženo v roce 2025, poté trh bude klesat především kvůli přechodu na alternativní zdroje energie – přírodní plyn, větrná, jaderná a vodní energie.